Francouzský prezident Emmanuel Macron obdrží dnes v německých Cáchách Cenu Karla Velikého. Dostane ji za své proevropské myšlení a rozhodný boj proti jakékoliv formě nacionalismu.
Jak jsem se dnes ráno dozvěděl z Radiožurnálu, který jsem měl puštěný při cestě autem, mezi nejvýznamnější události, ke kterým má dnešní den dojít, bude ocenění francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Tento populární politik, zastávající úřad francouzské hlavy státu teprve necelý rok, obdrží Cenu Karla Velikého.
Hned jak jsem se dostal k počítači, tak jsem si šel vygooglovat, o jaké nepochybně významné ocenění pro pana Macrona se jedná, když informaci o jeho udělení veřejnoprávní rozhlas zařadil do výčtu svých ranních zpráv na první místo. A například zde jsem zjistil, že se jedná o jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, které v minulosti obdržely i nepochybně významné osobnosti světové politiky jako například Winston Churchill, Henry Kissinger či Helmut Kohl, v roce 1991 ji rovněž získal tehdejší český prezident Václav Havel. Když se však podíváme na její laureáty za posledních 12 let, najdeme tam například Angelu Merkelovou, Martin Schulze, Donalda Tuska nebo předseda Evropské komise Jean-Claude Junckera, který nedávno v Německu osobně uctil památku 200. výročí narození Karla Marxe.
Zde jsem se zase dozvěděl, za co si současný francouzský prezident tak významnou cenu zasloužil: porotu prý přesvědčila „Macronova vášeň a angažmá pro Evropu i jeho rozhodný boj proti jakékoli formě nacionalismu a izolacionismu“. Tak teď už plně rozumím tomu, proč tuto cenu obdrželi lidé jako Juncker, Schulz či Merkelová… A nebýt neuvědomělých českých voličů, kteří v roce 2013 zcela nepochopitelně upřednostnili proruského a pročínského Miloše Zemana před Karlem Schwarzenbergem, hýřícího vášní pro společnou Evropu možná ještě víc než Emmanuel Macron, zcela jistě bychom dnes měli po Václavu Havlovi dalšího českého laureáta Ceny Karla Velikého. Ostatně, ani Zemanův protikandidát z letošní prezidentské volby Jiří Drahoš by možná v budoucnu nebyl zcela bez šance.
Francouzům zkrátka po dnešku nelze než jejich proevropsky se angažujícího prezidenta závidět, což by si měla uvědomit i ta nepochybně lůza, co proti jeho chystaným reformám minulou sobotu v Paříži demonstrovala. A i ti radikální islamisté si snad jednou uvědomí, že jejich teroristické útoky lidi ve Francii i jinde v západní Evropě díky proevropským politikům typu Macrona či Merkelové naopak ještě více sjednotí a raději s nimi přestanou…
