Že někteří opoziční politici kritizují současnou vládu za to, co sami činili v době, kdy byli u vesla, už téměř nikoho ani nepřekvapí. Mnozí politici totiž zřejmě věří, že voliči mají krátkou paměť.
Babišova vláda se v Poslanecké sněmovně snaží prosadit daňový balíček, jehož součástí je zvýšení spotřební daně na cigarety a alkohol, či zvýšení daně z hazardu a loterií. Jak se dalo očekávat, příslušný návrh vyvolal při projednávání ve Sněmovně ostrou kritiku u některých opozičních poslanců.
Jak je psáno například v článku zde na iDNES, dle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vládě nejde o boj se závislostí na kouření či tabáku, ale pouze o tahání peněz z kapes daňových poplatníků. V tomhle si s ním notoval i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, když prohlásil, že „jediným cílem je zdanit úplně všechno.“ Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová pak Babišově vládě vyčetla, že před volbami slibovala občanům žádné daně nezvyšovat (což hnutí ANO ve svém volebním programu skutečně mělo).
Zvyšování daní nemá kromě ministra financí rád asi nikdo. Nicméně projednávané navýšení nemá být výrazně vysoké (10 % u cigaret a tabáku, 13 % u lihu, kolem 5 % u hazardu), a především je jistě přijatelnější, když toto zdražení donutí některé lidi šetřit na kouření a alkoholu, než kdyby byli nuceni šetřit například na jídle, lécích či na svých dětech. A především mi přijde úsměvné, když současnou vládu kritizují za zvyšování zmíněných daní zrovna politici jako Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura.
Oba dva tito pánové totiž byli členy kabinetu Petra Nečase, který byl jmenován po sněmovních volbách v roce 2010 a neslavně skončil v červnu roku 2013 v důsledku aféry jeho ředitelky a zároveň premiérovy milenky Jany Nagyové (dnes Nečasové). Miroslav Kalousek v něm byl po celou dobu ministrem financí, Zbyněk Stanjura v kabinetu působil od prosince 2012 jakožto ministr dopravy (předtím byl ve Sněmovně předsedou poslaneckého klubu ODS). A byla to právě Nečasova vláda, která v roce 2012 protlačila ve Sněmovně daňový balíček, v jehož důsledku vzrostly sazby DPH na 21 % a 15 % (v době nástupu této vlády byla základní sazba DPH 20 % a snížená 10 %), dále pak byla například zrušena sleva na dani pro pracující důchodce nebo sníženy některé slevy na dani pro živnostníky (viz odkaz zde).
Jak si navíc někteří jistě pamatují, protlačení Nečasova či Kalouskova daňového balíčku bylo velmi problematické, neboť někteří tehdejší poslanci za ODS měli s jeho podporou zásadní problém. Konkrétně poslanci Fuksa, Tluchoř a Šnajdr pro něj odmítali zvednout ruku, i když premiér Nečas vyhrožoval demisí vlády v případě jeho neschválení. Nakonec všichni tři zmínění pánové složili svůj poslanecký mandát a na jejich místa ve Sněmovně nastoupili náhradníci (jedním z nich byl i Roman Pekárek, v té době již nepravomocně odsouzený za přijetí úplatku), kteří pro příslušný zákon ruku zvedli. I tak pro zákon hlasovalo pouhých 101 poslanců, tedy minimální potřebná většina.
Někteří jistě budou argumentovat tím, že v době vládnutí Nečasova kabinetu byla na rozdíl od současné doby hospodářská krize, takže tehdejší zvyšování daní je na rozdíl od toho současného omluvitelné. Jestli je v době krize správná cesta daně zvyšovat či nikoliv, na tom se asi neshodnou ani všichni ekonomové. Faktem ovšem je, že před volbami v roce 2010 ODS voličům slibovala, že se žádné daně zvyšovat nebudou, a během působení Nečasovy vlády pak došlo k jejich zvyšování dokonce několikrát. Proto je od bývalých ministrů, kteří v ní tenkrát seděli, poněkud pokrytecké, když dnes kritizují ministryni financí Schillerovou za to, co sami (a v mnohem větší míře) dělali, když byli u vesla. Opravdu věří tomu, že paměť všech občanů je tak krátká?
