Smrt Afroameričana George Floyda měla zřejmě vliv i na to, že se špičkový americký atlet vyhýbal antidopingovým kontrolám.
Americký trojskokan Omar Craddock byl potrestán dvacetiměsíčním zákazem činnosti kvůli tomu, že se v rozmezí jednoho roku, konkrétně v období od srpna 2019 do července 2020, třikrát vyhnul antidopingové kontrole (dvakrát ho dopingoví komisaři při neohlášené kontrole nezastihli na místě, kde měl pobývat, jednou pak místo svého pobytu vůbec neuvedl). Pro vítěze Panamerických her a čtvrtého z mistrovství světa v roce 2015 to fakticky znamená, že přijde jak o letošní olympijské hry v japonském Tokiu, tak i o světový šampionát v americkém Eugene v příštím roce.
Craddock rozhodně není prvním sportovcem, kterému se něco takového přihodilo – obdobný trest si nedávno vykoledoval například jeho krajan, sprinter Christian Coleman (mimochodem mistr světa v běhu na 100 metrů z posledního atletického mistrovství světa). Craddockův případ však vzbudil pozornost médií hlavně z důvodů, které tento atlet tmavé pleti uvedl na svou obhajobu: dle svých právních zástupců měl totiž loni plnou hlavu starostí kvůli odkladu olympijských her z důvodu koronaviru a také kvůli vraždě George Floyda (viz odkaz zde).
Pravda, svět sportu již zažil v souvislosti s dopingem řadu úsměvných až bizarních výmluv: slavný španělský cyklista Contador se před lety při pozitivním dopingovém nálezu vymlouval na to, že se mu zakázaná látka dostala do těla při konzumaci zkaženého masa, u jiného známého cyklisty, Američana Landise, prý zase bylo příčinou popíjení whisky. Norská běžkyně na lyžích Therese Johaugová v roce 2017 po pozitivním testu tvrdila, že se jí steroid dostal do těla z krému na ošetření rtů, italská tenistka Sara Erraniová o rok později pro změnu tvrdila, že příčinou pozitivního dopingového testu bylo to, že její matce spadla při vaření do jídla tableta, určená na léčbu rakoviny.
V porovnání s výše uvedenými výmluvami je asi nutno uznat, že americký atlet projevil velkou pokrokovost. Vždyť smrt Afroameričana George Floyda, který zemřel přibližně před rokem v důsledku nepřiměřeného zákroku policisty při Flopydově zatýkání, se stala velkým impulsem k protestním akcím hnutí Black Lives Matter, které se dotklo i světa sportu. Na podporu tohoto hnutí se před začátkem sportovních klání pravidelně poklekává nejenom v USA, ale i v řadě evropských zemí, zejména pak na britských ostrovech. Přičemž pro americké sportovní činitele bylo velkým zklamáním, když Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že i pro letošní olympiádu v Tokiu zůstává v platnosti zákaz politických a náboženských protestů během her. Takže je pro Omara Craddocka možná i dobře, když do Tokia nepojede, neboť nemožnost pokleknout na podporu Gerge Floyda by se mohla negativně projevit na jeho výkonu…
Asi by mi mnozí v diskusi vyčítali, pokud bych se v souvislosti s dopingem nezmínil i o ruských sportovcích, u kterých bylo na vrcholných soutěžích v posledním desetiletí pozitivních nálezů opravdu hodně. Takže by možná nebylo od věci, kdyby se případní ruští hříšníci inspirovali originalitou výmluvy amerického trojskokana poté, co by zmeškali antidopingovou kontrolu nebo v souvislosti s ní uvedli nesprávné místo pobytu. Zrovna spojení s osobou George Floyda by sice u nich úplně věrohodně asi nepůsobilo, ovšem kdyby na svou obhajobu například sdělili, že měli plnou hlavu starostí o ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nebo o ruské vojáky, vyslané k východním hranicím Ukrajiny, tak by to příslušné mezinárodní sportovní orgány možná obměkčit mohlo…
