Jde opravdu současné vládní koalici o stabilitu pro veřejnoprávní média?

Jde skutečně ministru kultury Baxovi a současné vládní koalici jako celku o to, aby byla veřejnoprávní média vyvážená a nezávislá na politicích?

Vládní koalice se snaží narychlo připravit novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která by mimo jiné určitým způsobem změnila způsob volby televizních i rozhlasových radních. Zatímco dosud volí všechny členy Rady ČT i Rady ČRo poslanci, nově by třetinu z nich volili senátoři. Ministr kultury Martin Baxa, který tuto novelu připravil, tento krok mimo jiné zdůvodňuje tím, že základním cílem novely je zajistit veřejnoprávním médiím stabilitu, či tím, že chce zabránit možnému ovládnutí těchto médií vítězem sněmovních voleb (viz odkaz zde). Ke kompetencím radních obou veřejnoprávních institucí totiž patří i možnost odvolávat generálního ředitele a schvalovat jejich rozpočet.

Jde skutečně ministru Baxovi a současné vládní koalici jako celku o to, aby byla veřejnoprávní média vyvážená a nezávislá na politicích? Já mám obavy, že její snaha co nejrychleji zmiňovanou vládní novelu prosadit (byť by se v současné době jistě našla řada důležitějších věcí, kterými by se měla vláda prioritně zabývat), svědčí spíše o opaku, a pokusím se v tomto mém dnešním článku vysvětlit proč.

Přestože nynější vládní koalice disponuje v Poslanecké sněmovně 108 hlasy, do Rady ČT se jí zatím podařilo zvolit pouze bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka. Naopak pět zbylých míst zůstává i po opakovaných volbách, které proběhly začátkem dubna, neobsazených, neboť ani jeden z osmi navržených kandidátů nezískal ve Sněmovně většinu hlasů přítomných poslanců (viz odkaz zde). Vládní koalice se přitom dle slov některých jejích poslanců na podporovaných kandidátech předem dohodla, volby ovšem byly tajné…

A když se podíváme na současné složení horní parlamentní komory, tak je tam převaha stran současné vládní koalice ještě mnohem patrnější, než tomu je v Poslanecké sněmovně: senátorský klub ODS a TOP 09 má aktuálně 27 členů, senátorský klub STAN 24 členů, senátorský klub KDU-ČSL pak 12 členů. Což dává dohromady velmi pohodlnou většinu 63 senátorů (při připočtení dvou senátorů, zvolených za Piráty, dokonce 65) z celkového počtu 81. Samozřejmě, že v Senátu se každé dva roky volí třetina jeho členů nově, ovšem jelikož kandidáti za STAN bývají obvykle úspěšní coby známí starostové ze svého regionu (jak potom tito lidé zvládnou všechny funkce, to řada voličů nejspíš nedomýšlí…) a senátoři za KDU-ČSL zase mají své tradiční bašty v některých moravských regionech, nelze předpokládat, že by se poměr sil v horní parlamentní komoře v blízkých letech nějak výrazně změnil.

Některým senátorům navíc připadá málo, když by měli volit jen třetinu televizních a rozhlasových radních, a proto požadují, aby byl jejich podíl na této volbě „co nejvyrovnanější“ (viz odkaz zde). Já ovšem k něčemu takovému s ohledem na to, že při druhém kole voleb do Senátu bývá průměrná volební účast kolem 15 % (zatímco ke sněmovním volbám pravidelně přichází kolem 60 % oprávněných voličů), důvod nevidím…   

Další motivací Fialovy vlády pro to, aby byla sporná novela co nejdříve schválena, je pak to, že v případě jejího schválení by zaniklo členství všem dosavadním členům Rady, a nově by se volilo její kompletní složení. A i když už členkou Rady ČT není kontroverzní Hana Lipovská (té zanikl loni mandát poté, co se rozhodla ve sněmovních volbách kandidovat za Volný blok), jména jako Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý či Jiří Šlégr, vůči jejichž demokratickému zvolení měli někteří politici spoustu výhrad a spolek Milion chvilek pro demokracii v souvislosti s jejich volbou dokonce předloni uspořádal demonstraci na podporu nezávislosti České televize, trnem v oku některým současným vládním politikům (či lidem, s nimi spojeným) nejspíš jsou.

Z těchto důvodů se domnívám, že současné vládě o stabilitu veřejnoprávních médií ve skutečnosti nejde. A pokud z jakýchkoliv důvodů chce dělat v systému volby jejich radních změnu, tak by se na ní měla shodnout i s opozicí.