Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaída Husajn prohlásil, že někteří evropští politici, sázející v souvislosti s migrační vlnou na populistickou kartu, si ničím nezadají s Islámským státem.
A o které „zlé“ politiky se konkrétně jedná? Zmíněni byli například lídr nizozemské krajní pravice Geert Wilders, maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský premiér Róbert Fico, republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump a také současný český prezident Miloš Zeman (viz odkaz zde).
Ne, že by zmiňovaní politici občas jisté populistické metody nepoužívali. Ale například v souvislosti s masovou migrační vlnou, během níž již dorazilo do Evropy ze Středního východu či severní Afriky již víc než milion uprchlíků, vyjadřují dnes jisté obavy téměř všichni současní evropští státnici s výjimkou německé kancléřky Merkelové či slovenského prezidenta Kisky. A také u nás již téměř všechny politické strany, snad s výjimkou Zelených a schwarzenbergovské části TOP 09, ve svých veřejných vyjádřeních obavy z migrační krize čím dál častěji zmiňují.
Je pravdou, že politici, které komisař OSN zmínil, tak činí v míře o něco vyšší než ostatní. Ale jaká jsou vlastně v souvislosti s politickými projevy kritéria, co populistické je a co nikoliv? Například Orbán byl ve většině evropských zemí ostře kritizován jako velký populista, když loni nechal na maďarských hranicích se Srbskem i Slovinskem zbudovat plot. Ale když později obdobný krok učinili na svých hranicích i Rakušané, tak už to kupodivu populistické nebylo. Kandidát na amerického prezidenta Trump je svými odpůrci označován za populistu téměř ve všem, třeba i v tom, když se občas zastává ruského prezidenta Putina a prosazuje usmíření amerických vztahů s Ruskem. Nezabodoval by ovšem u většiny Američanů naopak tím, kdyby americké voliče Putinem co nejvíce strašil?
Na vyjádření pana Zaída Husajna je pak nejvíce nesmyslné to, když praktiky „populistických“ politiků přirovnal k praktikám Islámského státu. Takové prohlášení totiž v sobě má všechno možné, jenom ne logiku či aspoň nějaký náznak racionality. Je přitom paradoxní, že někteří z Husajnem jmenovaných politiků právě na Islámský stát jakožto jedno z největších nebezpečí dnešního světa již před delší dobou upozorňovali. Jenom to dle mého názoru utvrzuje mnohé lidi v tom, že OSN je organizace, která stále více ztrácí na kreditu a vážnosti.
Nakolik takové očernění od vysokého komisaře OSN zmiňovaným politikům v jejich vlastních zemích uškodí, spekulovat nebudu. Ovšem v souvislosti s českým prezidentem si troufnu říci, že zase tak horké to nejspíš nebude. A pokud navíc iniciativa Kroměřížská výzva, jejímž cílem mělo být nalezení Zemanova protikandidáta pro prezidentskou volbu v roce 2016, stanovila jako jeho nejvážnější protivníky pány Horáčka, Halíka, Pánka či Kocába, tak asi Miloš Zeman může být zatím v klidu.
