Jak středoškoláci 24. května opět (ne)půjdou do školy

Od příštího pondělí má mimo jiné dojít k návratu studentů středních škol na prezenční výuku. Na řadě škol však tento návrat bude pravděpodobně začínat ředitelským volnem…

Tak si naše vláda tentokrát pospíšila a to, jak to bude od příštího pondělí s režimem škol i s některými dalšími rozvolňujícími opatřeními, nám oznámila s týdenním předstihem. Pevně tedy doufám, že ve čtvrtek či v pátek se na základě doporučení například odborníků z MeSES to, co bylo včera vyhlášeno, ještě dodatečně nezmění a do škol se tak na výuku všech předmětů vrátí v celé České republice jak všichni žáci základních škol, tak i všichni studenti škol středních.

Jako učitel na střední škole jistě nemusím dodávat, že se moc těším, jak všechny své žáky po nějakých pěti měsících zase uvidím naživo a nikoliv jen vzdáleně přes aplikaci Teams. A i když tomu za normálních okolností ne u všech žáků bývá, dle mnoha ohlasů i oni se z velké většiny již těší na návrat do školních lavic a osobní setkání se svými spolužáky i učiteli. Jen si nejsem úplně jist, jestli například redaktoři z iDNES zvolili úplně správný titulek článku, referujícího o tom, jak to příští týden ve školách bude, když v jeho první větě napsali: Středoškoláci jdou do školy 24. května.

Obávám se totiž, že ne všichni středoškoláci hned 24. 5. do školy skutečně půjdou. Důvodem toho, proč tomu tak na řadě škol nejspíš nebude, jsou totiž maturitní testy z takzvané společné části maturitní zkoušky (zjednodušeně řečeno státní maturity). V pondělí totiž čekají maturanty testy od společnosti Cermat z matematiky či angličtiny, den nato pak z češtiny. Středa se bude týkat již jen menší části maturantů, neboť v tento den se píší pouze testy z rozšiřující matematiky (kterou si zpravidla moc studentů nevybírá) a z ostatních cizích jazyků vyjma angličtiny.

Což prakticky znamená, že v pondělí i úterý je potřeba rezervovat velké množství učeben pro uchazeče o maturitní zkoušky. Jelikož při testech sedí vždy v lavici maximálně jeden student, tak je-li například na některé střední škole v závěrečném ročníku pět maturitních tříd, je třeba takto volných učeben vyhradit nejméně deset. Zpravidla však ještě o něco víc, neboť žáci, označení jako PUP (tj. žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek, mající nárok na vyšší časový limit pro test) jsou od ostatních odděleni. Jelikož je také samozřejmě potřeba uvolnit i příslušný počet učitelů, kteří budou testy zadávat nebo vykonávat při nich dozor, ředitelé řady škol to obvykle řeší tím způsobem, že na dny, kdy se maturitní testy píší, vyhlásí pro zbytek školy ředitelské volno. Z těchto důvodů řada středoškoláků nepůjde příští týden do školy hned v pondělí, ale nejspíš až ve středu či ve čtvrtek.

Samozřejmě, že s ohledem na to, jak velkou část letošního školního roku probíhala výuka převážné části předmětů distanční formou, již návrat, zpožděný o dva či tři dny, až tak zásadní roli nehraje. Ale přece jen je i na tomhle příkladu vidět, že příslušní ministři v souvislosti se stanovováním termínů či vyhlašováním epidemiologických opatření často dostatečně nepřemýšlí. A těžko pak lze i věřit slovům našich vládních činitelů, že školství je pro ně prioritou, když o několik týdnů dříve než k návratu studentů středních škol na prezenční výuku, došlo například k návratu sportovních fanoušků na fotbal či hokej…