Takovou otázku jsem si položil, když jsem si na Televizi Seznam přehrál rozhovor moderátora Luboše Xavera Veselého s písničkářem Jaroslavem Hutkou.
Písničkář a někdejší disident Jaroslav Hutka patří k postavám, které budu mít vždy v paměti ve spojení se sametovou revolucí v roce 1989, při níž za velkého nadšení většiny národa po více než 40 letech konečně padl komunistický režim. Hutka se tenkrát vrátil z emigrace v Nizozemsku a již 25. listopadu zazpíval na demonstraci na Letenské pláni v Praze svou nejznámější píseň Náměšť, začínající slovy „Krásný je vzduch, krásnější je moře...“
Tahle píseň se mi moc líbila a rád jsem si ji pouštěl i řadu let po sametové revoluci, stejně jako některé další Hutkovy songy, složené ještě před jeho emigrací do Nizozemska, jako například Morava (pojednávajícím o moravské metropoli Brně v éře socialismu) nebo Havlíčku, Havle. Věřím ostatně, že jsem určitě nebyl sám, komu se tyto i některé další Hutkovy písně z tehdejší éry líbily. Zajímalo by mě však, kolik lidí si pouští songy tohoto písničkáře z poslední doby. Mám tím na mysli především dva jeho „hity“, nazpívané v loňském roce, s názvy „Zubatá a Miloš“ a „Ovarová revoluce.“
Pro ty, kteří měli to štěstí, že tyto „hity“ dosud neslyšeli: v písni Zubatá a Miloš Jaroslav Hutka zpívá o tom, jak si pro současného českého prezidenta přichází smrt. Přičemž přicházející smrt líčí jako radostnou událost a v souvislosti s Milošem Zemanem například mluví jako o „opilci, umaštěném od ovaru a sádla.“ Obdobným způsobem a místy ještě mnohem ostřeji se pak do současné hlavy státu strefuje v písni Ovarová revoluce, přičemž uráží i jeho příznivce textem „Davy jako z hloupé knížky, svého vůdce milují, tupost jako rána z pušky, rozlehla se po kraji…“
Chápu pana Hutku, že si jakožto někdejší disident a signatář Charty 77 po návratu do vlasti v roce 1989 představoval demokratický vývoj u nás poněkud jinak, a že má k současné politické situaci v České republice spoustu výhrad. V tom ostatně není sám. Ale ospravedlňuje tohle někoho, aby ve svých písních „oslavoval“ něčí smrt, případně urážel ty, kteří v prezidentských či parlamentních volbách volili jinak než on? Zvlášť, když nejde o nějakého mladého nevybouřeného rebela, ale o člověka, kterému letos bylo již 72 let?
Nedávno jsem si na Televizi Seznam se zájmem pustil rozhovor, který s Jaroslavem Hutkou vedl moderátor Luboš Xaver Veselý. A potěšilo mě, že i pan moderátor Veselý má na Hutkovu tvorbu obdobný názor jako já: zatímco jeho hity z období před Listopadem 1989 znal takřka nazpaměť a často je hrál a zpíval u táborových ohňů, z jeho písní z nové doby má dojem velmi rozpačitý (kromě songů „Miloš a Zubatá“ či „Ovarová revoluce“ zmiňuje ještě song „Udavač z Těšína“, kterým Hutka před 12 lety útočil na Jaromíra Nohavicu). Jaroslav Hutka si však dle svých odpovědí stojí za svým, tyto písně považuje za zdařilé, na otázku ohledně urážek prezidenta argumentuje tím, že jeho zase uráží to, jakým způsobem Miloš Zeman prezidentský úřad vykonává…
Z rozhovoru jsem se dále dozvěděl, že Jaroslav Hutka vystoupí na avizované protivládní demonstraci 16. listopadu na Letné a zazpívá zde, stejně jako v listopadu 1989, píseň Náměšť. Hutka chtěl vystoupit již na letenské červnové demonstraci, tehdy ho však ještě organizátoři ze spolku Milion chvilek pro demokracii odmítli. Nejenom s ohledem na výše napsané si nejsem opravdu jist, zda udělali dobře, když s Hutkovým vystoupením na chystané listopadové akci nyní souhlasili. Určitá symbolika s dobou před 30 lety se zde sice nabízí, ovšem zásadní rozdíl je v tom, že tehdy u nás lidé neměli možnost volit politiky ve svobodných volbách. A mimochodem, pamětníci si jistě vzpomínají, že před 30 lety vystoupil na Letenské pláni nejenom Jaroslav Hutka, ale i Miloš Zeman…
