Jak mají učitelé u žáků zjišťovat, zda jejich pohlaví je „nebinární“?

Při evidenci docházky je učitel nucen v některých případech uvádět do příslušné kolonky pohlaví žáka včetně možnosti volby „nebinární osoba.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) poskytlo i pro druhé pololetí letošního školního roku finanční prostředky (v celkovém objemu 400 milionů korun) na doučování žáků. Chce tak dát možnost některým žákům, aby aspoň částečně dohnali učivo, které nemohlo být plnohodnotně probráno v době, kdy kvůli pandemii Covid-19 byly české školy dlouhé měsíce zavřeny a žáci byli posláni na distanční výuku.

Když proto za mnou přišli někteří studenti letošního čtvrtého ročníku s dotazem, zda by bylo možné poskytnout doučování, tak jsem byl pro. Předmět Počítačové aplikace a programování, který u nich vyučuji, totiž patří k jejich maturitním předmětům a je mi jasné, že když se zejména ve třetím ročníku byli nuceni učit základy programování v C# doma distanční formou, tak to pro většinu z nich bylo dost náročné a určitě obtížnější, než kdyby za normálních okolností výuka probíhala ve škole na počítačové učebně. Byť finanční odměna pro učitele z prostředků MŠMT za doučování není nikterak závratně vysoká a většina řemeslníků by za takovou hodinovou sazbu nejspíš pracovat nešla, klukům jsem rád vyhověl a domluvili jsem se na konkrétním termínu v odpolední době.

Tento týden již první doučovací hodina proběhla a pocit jsem měl z jejího průběhu velmi dobrý, všichni, co na doučování přišli, byli snaživí a aktivní. Mé nadšení z toho, že ministerstvo přišlo ohledně Národního plánu doučování (což je oficiální název tohoto projektu, hrazeného z evropských fondů) s dobrou myšlenkou, totiž částečně vyprchalo poté, co jsem si v počítači v kabinetě otevřel speciální elektronický dokument, sloužící pro evidenci docházky žáků. Kromě datumu, kdy výuka proběhla, a jmen zúčastněných žáků, v něm totiž bylo potřeba u každého žáka vyplnit kolonku věková skupinu a pohlaví. Což by nebyl problém, kdybych po rozkliknutí kolonky pohlaví nezjistil, že v nabídce jsou tři možnosti, a to: „muž“, „žena“ a „nebinární“.

V první řadě nechápu, proč je vůbec v případě evidování toho, kdo na doučování přišel, potřeba pohlaví zúčastněných žáků či studentů uvádět. Bude snad finanční odměna učitele záviset na tom, zda učí jen samé hochy, jen samé dívky nebo půjde o třídu „genderově smíšenou“? Nebo případně dostane speciální příplatek v případě, že mezi studenty bude i někdo s nebinárním pohlavím? Ve vysvětlivce pod tabulkou je navíc doslovně napsáno: „Pohlaví označuje osobní a sociální identitu jedince jakožto muže, ženy nebo nebinární osoby (osoby, která není výhradně mužem nebo ženou).“  To je sice hezké, ale nemělo by tam třeba být i uvedeno, jakým způsobem má vyučující u žáků jejich pohlaví zjišťovat?

U všech studentů, kteří na mé doučovací hodině byli (jde o studenty oboru elektrotechnika se zaměřením na počítačové systémy) jsem sice s 99% jistotou přesvědčen, že se jedná o muže, ale člověk nikdy neví… A nadhodit ve třídě otázku typu „Prosím vás, není tady někdo náhodou nebinární osoba? Pokud ano, přijďte mi to říct do kabinetu nebo mi to napište emailem.“ by mi asi nepřišlo zrovna vhodné. Nejspíš by to vyvolalo u žáků výbuch smíchu a pokud by náhodou mezi nimi někdo takový byl, tak by se asi cítil dost trapně…

Je přitom zvláštní, že ačkoliv v řadě jiných oblastí jsou v rámci GDPR v dnešní době nejenom učitelé nabádáni k tomu, aby se někde zbytečně neuváděly osobní údaje, v případě tohoto formuláře je tomu zcela jinak. Ať už byl záměr osob z MŠMT, které ho vymýšlely a kolonku pohlaví s výběrem tří výše zmíněných možností do něj zahrnuli, jakýkoliv, přijde mi to jako odstrašující příklad toho, když se někdo snaží být přehnaně "pokrokový" v souvislosti se začleňováním jakýchkoliv nesmyslů, které k nám z Bruselu či USA přijdou.