Co všechno je vlastně dnes předmětem ochrany osobních údajů? A má jí být někdo omezován například i v případě, že se brání něčím pomluvám?
O takřka legendární cestě mladé aktivistky Grety Thunberg z madridské konference o změnách klimatu vlakem domů do Švédska již nejspíš většina lidí četla či slyšela. Pokud někteří náhodou ne, jen v kostce připomínám: Greta si během ní na svém twitterovém účtu postěžovala, že při cestování přes Německo byl vlak tak přeplněný, že musela sedět na podlaze vlaku (což dokumentovala i přiložená fotografie, na níž je vedle sedící Grety k vidění i kupa jejích objemných zavazadel). Proti této kritice se však vzápětí ohradila německá dopravní společnost Deutsche Bahn, když v médiích uvedla, že Greta měla u nich koupenou místenku ve voze první třídy a zaměstnanci DB se o ni po celou dobu cesty vzorně starali.
Greta se pak hájila tím, že při cestě Německem jela ve dvou různých vlacích a na podlaze skutečně část cesty seděla, neboť své místo dostala až od města Gőttingen. Událost nicméně vyvolala v médiích velký ohlas a bouřlivě se debatovalo o tom, zda je pravda na straně Grety či naopak na straně Deutsche Bahn, zda si mladá aktivistka na zem jen účelově na chvíli nesedla kvůli pořízení fotky, atd.
Pokud jste však nabyli dojmu, že z tohoto sporu vyšla vítězně spíše německá dopravní společnost, tak vás bohužel musím zklamat. Jak jsem se totiž nedávno dočetl například zde, Deutsche Bahn dostaly výtku od německého pověřence pro ochranu osobních údajů, že o cestě Grety Thunberg zveřejnily „detailní informace.“ Konkrétně to, že mladá aktivistka seděla ve voze první třídy a také číslo vlaku, kterým cestovala. A takové informace prý mohou být zveřejňovány pouze se souhlasem dotyčného cestujícího.
Při čtení zpráv podobného charakteru si asi nejenom já vždy říkám, zda je dnešní svět stále ještě v pořádku. Případně, kam až to za pár let dospěje, když se lidé nebudou řídit zdravým selským rozumem, ale jakýmisi „hyperkorektnostmi“ typu toho, co všechno by ještě mělo v dnešní době spadat pod ochranu osobních údajů. V případě Grety jde přece o takřka „světovou celebritu“ a informace o tom, kam cestovala, které konference či protestní akce se zúčastnila a co „objevného“ na nich prohlásila, přece pravidelně plní titulní strany spousty médií.
Když se bez souhlasu mladé aktivistky nesmí zveřejnit ani to, že jela ve vlaku v první třídě, nebude za chvilku potřeba vyžadovat i písemný souhlas každého politika s tím, aby bylo možné napsat, jaký dopravní prostředek použil při návštěvě toho či onoho kraje, v kterém hotelu bydlel či co měl na večeři? A když půjdeme do úplné absurdity: nebude za chvíli porušením ochrany osobních údajů i to, když policie nechá v médiích zveřejnit foto domnělého pachatele trestné činnosti bez jeho písemného souhlasu? Přece jen, co kdyby se v hledané osobě spletla, tak jak se to třeba nedávno stalo při pátrání po střelci z ostravské nemocnice?
Doufám tedy, že až takové absurdity bruselští ani čeští zákonodárci přece jen nevymyslí, a že většina lidí si přece jen v dnešní době dokáže zdravý rozum stále uchovat. A jelikož se zřejmě jedná o můj poslední blog v tomto kalendářním roce, chtěl bych všem čtenářům, ostatním kolegům blogerům i členům administrátorského týmu popřát do nového roku 2020 vše nejlepší, především pak hodně zdraví, štěstí a osobní spokojenosti.
