Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že pokud se stane po říjnových volbách českým premiérem, zůstane v politice jen jedno volební období a poté z politiky odejde.
Bývalý vicepremiér a ministr financí tento „slib“ sdělil v rozhovoru pro deník Právo a zdůvodnil ho tím, že za 4 roky mu bude již 67 let a chtěl by také vést „normální život“, věnovat se rodině a podnikání. Že ne všichni lidé tomuto slibu věří, ukazují mimo jiné i výsledky ankety u článku na serveru Novinky, kde je možno nalézt celý text Babišova rozhovoru (viz odkaz zde).
Pochybnosti o tom má i kolega bloger Tomáš Vodvářka. Ve svém blogu s příznačným názvem Tak jen čtyři roky a dost, říká Andrej popisuje, že lze těžko věřit politikovi, který například dlouho mlžil ohledně toho, kdo vlastní Čapí hnízdo, sliboval na smrt svých dětí, že nikdy nezneužil svá média k očerňování politických konkurentů a také ne zcela důvěryhodně vysvětloval, kde vzal peníze na nákup korunových dluhopisů v patřičné výši.
A i když se s panem Vodvářkou v politických otázkách shodnu málokdy, tentokrát mu víceméně dávám za pravdu. S tím, že Andrej Babiš ne vždy mluví pravdu, případně říká jen její část, nejspíš kromě jeho nejvěrnějších obhájců budou souhlasit všichni. Kromě výše uvedených případů bych jako poslední čerstvý příklad ještě zmínil kauzu těžby lithia, kdy předseda hnutí ANO ostře vyjel po ČSSD kvůli tomu, že ministr průmyslu Jiří Havlíček podepsal s australskou firmou European Metals Holdings memorandum ohledně těžby této suroviny. Babiš mluvil o „krádeži za bílého dne“, kterou chce ČSSD provést. „Zapomněl“ však dodat, že zmíněná australská společnost získala od českého ministerstva pro životní prostředí faktický souhlas k provádění průzkumu těžby již v roce 2010, přičemž ho později prodloužil ministr Richard Brabec z Babišova ANO. Průzkum Australanů přitom již pokročil tak daleko, že od ministerstva životního prostředí později získali i předběžný souhlas ke stanovení dobývacího prostoru.
Ovšem na druhou stranu, Andrej Babiš by nebyl prvním (a nejspíš ani posledním) českým politikem, který by slib ohledně konce svého působení v politice nedodržel. Dovolte vzpomenout aspoň ty nejznámější případy v novodobé politické éře. Když se Václav Havel v prosinci roku 1989 ujímal funkce prvního porevolučního prezidenta, mluvil tehdy o tom, že zemi dovede k prvním svobodným volbám (které proběhly v červnu 1990) a poté se bude věnovat jiné činnosti. Jak nejspíš všichni vědí, Václav Havel nakonec vydržel v politice až do roku 2003, kdy mu skončilo poslední prezidentské období.
Také současný český prezident Miloš Zeman mluvil po své neúspěšné prezidentské kandidatuře v roce 2003 o tom, že odchází na Vysočinu „objímat stromy a číst knihy“ a do politiky se již nevrátí. Jak asi rovněž všichni vědí, Zeman se do ní nejprve vrátil jako předseda politické strany SPOZ a podruhé jako kandidát na prezidenta, kterým se v roce 2013 skutečně stal. Se Zemanovým vítězstvím souvisí i slib jeho hlavního protikandidáta v této volbě Karla Schwarzenberga. Ten v roce 2012 veřejně prohlašoval, že když se nestane prezidentem, tak v politice skončí, respektive nebude již předsedou TOP 09. A jak víme, Karel Schwarzenberg rezignoval na post předsedy až koncem roku 2015, přičemž i v letošních parlamentních volbách bude lídrem pražské kandidátky TOP 09.
S ohledem na tyto případy (a dalo by se jich jistě nalézt i více) bych proto příliš neřešil, zda Andrej Babiš svůj slib ohledně konce své politické kariéry v roce 2021 splní. Nakonec, on ho podmínil tím, že se stane premiérem a to bych s ohledem na vývoj kauzy Čapí hnízdo až tak reálné neviděl. Jako pravděpodobnější mně například přijde varianta, že po očekávaném vítězství hnutí ANO se premiérem stane například Martin Stropnický…
