Malé pojednání o veliteli roty aneb Už mu někdo nakopal?
I když dnes se podobně arogantně tváří daleko více lidí a tak jsem se možná i spletl. Ale on pocházel ze stejného kraje jako já a tak to mohl být on... Naposled jsem jej viděl v září 1989 a doufal jsem, že je to naposled. Že už nikdy nebudu muset koukat do tváře takovému parchantovi.
Tak jsem se vynadával a teď k věci. Na jaře roku devatenáctistého osmdesátého devátého roku našeho letopočtu, jsem nastoupil dvouletý trest odnětí svobody za těžký zločin. Tento zločin spočíval v tom, že jsem se nenarodil jako děvče. A že nás zločinců bylo...
Modrá knížka, která by mne od výkonu tohoto trestu osvobodila, byla jen pro vyvolené a tak jsem jako nevyvolený ani netušil, jak vlastně vypadá. Zajímavé je to, že dnes se touto knížkou chlubí kdejaká celebrita, která byla v té době všeobecně stejně známá, jako jsem byl i já. Ale odvodové komise v té době už zřejmě poznaly, kdo bude časem plnit titulní stránky bulvárních novin a uznaly je vojenské služby neschopnými...
Hned první den, vida denní rozvrh, jsem se uklidnil. Vždyť skoro pořád tady budou vojáci z povolání a tak nebudou mít mazáci čas na nějakou šikanu. Vždyť právě šikany jsme se my, čerství zobáci, báli nejvíce. Jak kruté bylo naše procitnutí...
Velitel naší roty byl asi sedmadvacetiletý frajírek s hodností nadporučíka. Frajírek, který vyloženě žil tím, že udělá svým nedobrovolným podřízeným ze života peklo. Armáda mu svěřila velitelskou pravomoc a on toho využil do mrtě. Nevím jaký komplex si tím léčil, ale musel to být komplex gigantický. On se přímo sadisticky vyžíval v tom, jak je jeho podřízeným zle a čím jim bylo hůř, tím se on cítil lépe. A dokonce se s tím netajil a rád se se svými úspěchy chlubil svým furťáckým kolegům. I před námi...
Jeho nejoblíbenější kratochvíli byla příprava roty na jaderný útok. Neustále jsme se přesouvali z bodu A do bodu B plížením, navlečení do podivné pláštěnky (JP) a ozdobeni protiplynovou maskou (OM 10). A on nám kopanci simuloval tlakovou vlnu. Se svým zástupcem se sázeli, který z vojáků se dříve pozvrací do masky a jestli některý z nich nezkolabuje.
Toto se stalo pár měsíců před listopadem 1989, ale já vím že s tehdejším režimem to nemělo vůbec nic společného. On se určitě choval stejně i ke klukům, kteří se dostali do jeho roty i rok po nás. Už jsem tam sice nebyl, ale jsem si tím jistý. Protože zmetek zůstane zmetkem za jakéhokoliv režimu. A megazmetek typu nadporučíka xxx se nezmění nikdy.
Už je to více než dvacet let co jsem naposledy prošel kasárenskou bránou. A byla to úplně jiná brána, než ta kterou chodil do práce výše zmíněný lampasák. A opravdu si pamatuji většinou to dobré co jsem tam zažil. Pamatuji si kamarády, kteří to všechno prožili se mnou a směji se tomu absurdnu, které tam panovalo. A už jsem skoro vytěsnil to horší, to co vlastně převažovalo. Ale toho parchanta jsem dodnes z mysli nevytěsnil. Co asi dělá dnes? Určitě zase rozhoduje o životě druhých, protože nic jiného neumí. A má na to i školy...
Nedávno jsem ho asi potkal. Možná to ani nebyl on, ale byl mu moc podobný. Ale i kdyby to byl on a já to věděl na sto procent, nechal bych ho jít. Vždyť co bych si na něm asi vzal? A hlavně... Má chuť nakopat mu prdel už poněkud ochabla. Kdybych nebyl zbabělec, tak jsem mu ji nakopal už před pětadvaceti lety. Dnes jsem mohl být za odbojáře. Přeji hezký víkend.
P.S. V tomto blogu jsem uvedl jen malý příklad chování velitele 9. roty podůstojnické školy v Kežmarku. Kdybych měl popsat vše, tak by to vydalo na malou knihu....
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Sledujeme online Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Novorossijsk a další přístavní město...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví, jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů