Tři ukončená těhotenství = čtyři děti! Bordel! Žaluji!

Případ, kdy nemocnice nedostojí svým povinnostem a neodborným zákrokem zaviní život, není zdaleka tak ojedinělý. Na vlastní kůži jsme s ženou zažili tři ukončení těhotenství, ani jedno z nich neskončilo smrtí našich dětí, což považuji za mimořádně odporné svinstvo!

Případ první

To ještě moje žena nebyla mojí ženou. Chodili jsme spolu teprve krátce, asi tři roky, když se nám stala ta nehoda. Jak se lidově říká, ujely mi nohy a my jsme se vydali do jisté porodnice, abychom vyslechli odborný ortel. Odpověď zněla: gravidita pozitivní. Do příště si prý máme rozmyslet, zda si outěžek ponecháme. Na rozmyšlenou jsme si vzali 41 týdnů. Když jsme se konečně rozhoupali, přijali nás do stejné porodnice, že tam těhotenství ukončí. Zákrok se však jaksi nepovedl, a tak jsme z porodnice odcházeli tři. Vidím to tak na 80 000 plus 20 000 za to, že je dcera naprosto zdravá a 40 000, protože je krásná po mamince (náklady na kulovnici a munici na odhánění nápadníků).

 
Případ druhý

To už jsme byli asi dva a půl roku svoji, když jednoho dne žena přinesla proužek papíru se dvěma výraznými červenými pruhy. Trošku mě zarazilo, že zrovna vyšla ze záchodu. Prý je zase vtom. Vůbec nevím, co to do ní vjelo?! Už jsme byli zkušenější, a tak nám rozhodování tentokrát netrvalo tak dlouho, pouhých čtyřicet týdnů - prostě TO ukončete, páni doktoři! A stalo se. Zákrok se však opět minul účinkem a já teď ležím doma, na hlavě skáčou dvě sestry a v hlavě hlodá děsivá myšlenka: ještě jednou a dopadnu jako Antonín Pavlovič (nebo Lou Fanánek). To bude obligátních 80 000 plus 20 000 za zdraví, 40 000 za krásu.

Případ třetí (a čtvrtý)

Od druhého případu lékařského diletantství uplynulo dalšího dva a půl roku a žena už mi zase před obličejem mává navlhlým proužkem papíru. Z mdlob jsem se probudil až na gynekologii. Naštěstí včas, abych utekl z vyšetřovací kozy a upozornil lékařku, že si mě spletla s manželkou. To jsem ovšem, jak se později ukázalo, neměl dělat. V lůně mé nejdražší totiž nenachází jeden plod, ale hned dvojici mrskajících se tvorečků. Mdloba se opět ujímá své milosrdné funkce. Není pochyb, ukončíme TO, a tentokrát dřív, než v předchozích případech!!! Jak jsme řekli, stalo se. Ve 38. týdnu bere operatér do ruky skalpel a...

NEHORÁZNOST! Zase děti, zase živé, zase zdravé, zase krásné zase hol...ne, mají šulínky. Takže to bude 2x 80 000 plus 2x 20 000 plus 2x 40 000 a navíc aspoň 200 000 na šestimístné auto. Moje milé shluky buněk, já snad na vás ještě vydělám.

Váš otcovský shluk buněk.