Výpověď padlého rudoarmějce (psaná z očistce)
Před nebeskou Branou se nás sešlo hodně, kamarádi z jednotky i neznámí kluci, které jsem snad občas potkal při přesunech. Kousek opodál se trochu stydlivě houfují stovky německých nešťastníků, většinou se baví mezi sebou nebo mlčky hledí do toho, čemu tady říkají země. Po nějakém čase se v Bráně otevřely menší dveře, ze kterých rozšafným krokem vykráčel bělovousý stařík. Nejdříve nás počastoval několika vtípky o tom, že se nemáme tvářit tak chcíple, že máme v očích smrt, a že je tu ticho jako v hrobě. V hloučcích nebožtíků se řídce ozval nervózní smích. Trošku útrpně se usmáli také dva vazouni po kmetově boku. Byli oblečení do zářivě bílých skvěle padnoucích obleků a bylo jasné, že podobné vtípky slýchají poslední dobou až příliš často. Poté se starý pán představil jako Petr, toho času svatý, pozvedl klíč, a aby ukázal, že je opravdu funkční, vstrčil jej do zlatého zámku na hlavní bráně. Ozvalo se několik svatých nadávek na adresu nebeských údržbářů a po spoustě skřípání a lomcování nakonec klíčem otočil a Brána se pootevřela. Pocítili jsme to všichni, do jednoho! - obrovská touha octnout se už za Branou a navěky tam zůstat.
Jenže tvář starého pána v tu chvíli zvážněla, nastavil ruku, do které mu jeho zářivý pobočník podal tlustou papírovou složku a začal nás volat po jménech. Jednotlivě jsme pak přistupovali a mně začalo být jasné, že snad nikdo z nás dnes za Bránu nevstoupí, začal jsem si uvědomovat tíhu svého svědomí a najednou jsem jasně poznával, že ne vše, co jsem za života na Zemi vykonal, bylo správné. Zaplavila mě vlna obrovské lítosti, a když jsem přišel na řadu, vtiskl mi stařec do rukou list, na kterém byl seznam mých hříchů. „Neboj se,“ řekl mi, „ten seznam se časem rozpadne v prach a to bude chvíle, kdy i ty budeš moci vejít, teď tě ovšem čeká spousta těžké práce.“
Trochu zmateně jsme se vydali směrem k bílému kopci, na jehož temeni se rozkládalo obrovské kamenné stavení. Po chvíli jsme došli ke vstupním dveřím, tam stál usměvavý blonďák, podal mi ruku, koukl se na list, který jsem křečovitě svíral v levé ruce a prohlásil něco v tom smyslu, že to nebude víc než nějakých osmdesát let, a že jsou tu chlapíci, co tu kroutí už druhou tisícovku. Sebral jsem odvahu a zeptal jsem se na soudruha Lenina. Blonďák se zamyslel a zeptal se, jestli to je někdo z poslední doby (plus mínus sto let). Když jsem mu vysvětlil, jak se věci mají, proběhl mu po tváři bolestný výraz. „Víš, některým trvá jen cesta k bráně staletí a jsou tací, kteří k ní nedorazí nikdy, můžeš se za něj modlit, příležitostí k tomu tady budeš mít dost.“ Už jsem byl celkem vyrovnaný, ale teď mi po zádech znovu přeběhl mráz. Copak se může stát, že se někdo nedostane za Bránu? Nikdy?!
Očistec není tak strašný a zodpovědně můžu prohlásit, že to Dante opravdu přehnal. Pětkrát denně máme dlouhou modlitbu za vás na Zemi, já jsem byl přidělen do sekce Střední Evropy. Vedoucím našeho oddělení je nějaký pan Čech, ale máme dovoleno říkat mu jednoduše Praotec. Byl prý dost pohan, ale v očistci už si za ty roky už zvykl a modlit se za „svoje Čechy“, jak říká, ho prý vyloženě baví.
Po válce bylo našich modliteb hodně zapotřebí a mě i kamarády z jednotky hodně zasáhlo, když poprvé zneuctili naše hroby. Chtěl jsem s klukama zařídit, abychom se párkrát obrátili v hrobě, ale Praotec Čech nám to přísně zakázal. Takové věci dělají prý záhrobí špatné jméno.
Bylo to v roce 1968, kdy to začalo vypadat, že naše přímluvy konečně zabírají, jenže to nějak nedopadlo. Teprve v osmdesátém devátém se Praotec upřímně zaradoval a až k nám dolehlo cinkání klíčů. Jenom Bůh ví, odkud pratáta Čech vytáhl několik lahví archivního mešního vína a společně jsme připili na velký sukces (jak říkají kluci ze sekce Severní Amerika). Nějaký dobrák tou dobou také vrátil místu posledního spočinutí našich ostatků trochu důstojnosti a já už netoužil převracet ten zbytek mých kostí pod záhony květin.
Jenže boj neskončil, ani u nás, ani u vás. Občas ze zahrad vídáme archanděla Michaela, když se se svým Prvním jízdním plukem vrací z bitev a z jeho strhané tváře je zřejmé, že Temnota nemá co ztratit a nevzdává se lehce. A Temnota se teď zase převaluje přes naše hroby; pro oddělení Střední Evropa to znamená opětovné nasazení na tři směny plus pár přesčasů, protože dobře mířená modlitba odrazí i ránu kladivem a vydá silné a bohaté klasy, které srpem nepodetneš!
P.S. Děkuji paní Horákové za podporu, kterou nám chodí z Nebe vyjadřovat a taky za ty její výborný tvarohový buchty, který nám tam vždycky upeče. Kluci se po nich můžou utlouct.
Jakub Nippert
Kopat neumím a žebrat se stydím
Když pan prezident ve svém novoročním projevu vyhlásil amnestii, přepadl mě pocit určité nespravedlnosti. A když jsem se pak z nejrůznějších článků dovídal, že si budu muset nejen dávat mnohem větší pozor na to, kde parkuji svoje auto, a jestli je má peněženka stále v té správné kapse (tedy mojí), nýbrž že se na boží světlo dostanou také pracně odsouzení korupčníci a tuneláři všeho druhu, tak mi ten vtip konečně došel. Pan prezident opět projevil svoji nevšední prozíravost a zachoval se jako onen správce z novozákonního podobenství. Posuďte sami:
Jakub Nippert
Prázdniny - čas, kdy o to holky přichází…
Každý rok je to stejné. Jsou jich u nás tisíce, tisíce holek, které o to o prázdninách přijdou. A to je smutné! Vždyť přijít o něco takového... o něco tak jedinečného a neopakovatelného – to je snad hřích. Byli jsme u toho čtyři chlapi, když o to přišly a stálo to zato!
Jakub Nippert
Zítra ráno vstanu a vyvěsím vlajku s hákovým křížem
Chtěl jsem napsat něco vtipného a zábavného a nějakým oslím můstkem se dostat k podstatě věci, jež jsem sdělit toužil. Natřikrát jsem začínal, leč vše, co se sladce vtipné a šťavnaté zdálo, ke konci zhořklo jako špička salátového okurku.
Jakub Nippert
Kdo nestávkoval, je vůl!
Vždycky jsem si toužil zastávkovat, zaprotestovat si proti aroganci naší vykořisťující vlády, proti nenasytnému kapitalizmu, proti poplatkům (nejvíce mi vadí poplatky v obchodech za zboží), proti tunelářům, tunelům i obchvatům, proti radarům a vysílačům... A v úterý se mi splnil můj sen.
Jakub Nippert
Členem ČSSD pes! Kdo do ODS?
Zpráva dne: Členem ČSSD je pes! Platí příspěvky a jmenuje se Harry. Na schůzích hlasuje a podává packu. Pokusme se nastínit budoucí kariéru chlupatého straníka a reakci konkurence z ostatních stran v následujícím volebním období.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Feriho převezli do vězeňské nemocnice. Hrozila nákaza HIV, uvádí média
Bývalý poslanec Dominik Feri, který si odpykává trest za znásilnění dvou dívek a další pokus o...
„Naprosto odporné.“ Neonacisté v Detroitu chrlili nadávky na Anne Frankovou
Skupina demonstrantů s vlajkami se svastikami skandovala v Detroitu v americkém Michiganu...
Zloděj si strčil do kalhot dva chlazené králíky, prozradil ho naditý rozkrok
Dvaapadesátiletý zloděj zvolil pro úkryt svého lupu nečekaného místo. Chlazené maso nebo máslo si...
Z Blažkova resortu utíkají lidé, nastupují za plat prodavače, říká odborářka
Úředníci z ministerstva spravedlnosti budou ve čtvrtek protestovat. Vadí jim nízké platy. „Za...
Emise z dovozu čtyř potravin odpovídá znečištění 15tisícového města, říká studie
Uhlíková stopa dovozu čtyř základních typů potravin – drůbežího a vepřového masa, jablek a cibule –...
Filé s bylinkovým máslem za pár minut
Filé s bylinkovým máslem od Nowaca je skvělá volba, pokud hledáte rychlé a chutné jídlo z kvalitních surovin. Filé rozdáme 36 z vás!
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1659x