Jak plyne čas v mayském výběžku.
Po měsíci vyučování se objem téměř všech skupin zmenšil. S tím jsme počítali a je to taky jeden z důvodů, proč na začátku začínáme se skupinou čítající 20 studentů (resp. žáků). Největší „úmrtnost“ jsme pocítili v Buenavistě, což mě docela překvapilo. Na samém začátku zajišťování kurzů byla vidět a cítit potřeba znalosti angličtiny snad na každém obyvateli této mayské vesničky. Nicméně už po týdnu bylo nutné sloučit kurz dospělých a starších dětí, aby bylo možné vůbec v Buenavistě pokračovat. Tento kurz nyní opečovává Filip. Já mu, v případě potřeby, pomáhám (většinou s někým někomu).
I v kurzu pro nejmenší ubylo žáků. Původní počet se zmenšil zhruba o polovinu, což činí 8-10 stálých dětí. To je ideální počet. Mám dostatek času a prostoru kontrolovat výslovnost (což je pro děti asi nejtěžší část výuky, vzhledem k omezenému počtu zvuků ve španělštině) a při procvičování se můžu věnovat každé dvojici zvlášť. Převážná většina žáků pečlivě plní i domácí úkoly a v hodinách je to vidět. Pamatují si slovní zásobu a dokáží ji aplikovat do nových vět a rozhovorů.
Postup pochopitelně není tak rychlý jako s dospělými. Nicméně jakýkoliv posun je naše společné vítězství. Na druhou stanu i minimální nezdar je pro mě samotnou výzvou. Je třeba být dosti flexibilní a měnit strukturu a obsah hodin dle potřeby. Prvotní plány připravené v Čechách jsem musela kompletně předělat. A to je důvod proč jsem tady a co mě tolik baví a naplňuje. Kdybych sem přijela s přípravami, které by nebylo třeba upravit, ukousala bych se nudou. Takhle musím po každé hodině zvažovat, jak nejlépe navázat a pokračovat. Každý z nás má potřebu se nějak realizovat. Já si ji plním tvorbou plánů a dalších materiálů do hodin. :)
Video z hodiny v Buenavistě - rozhovor s Pepou - naleznete zde.
Skupinka dětí v Bacalaru neprošla téměř žádnou změnou. Je to až k neuvěření, ale na hodiny chodí stálý počet 14-16 dětí. Přisuzujeme to hlavně vlivu rodičů. Hodiny máme dopoledne. V Bacalaru je pravděpodobně tolik dětí, že primaria (první stupeň ZŠ) musela děti rozdělit do dvou skupin. Jedna se učí dopoledne a druhá odpoledne. My jsme se rozhodli dát šanci dětem, které mají školu odpoledne. A vyplatilo se to. Na ranní hodinu angličtiny chodí některé i v doprovodu rodičů, některé přijedou na kole, jiné dorazí pěšky.
Všechny pracují skvěle. Plní úkoly (až na výjimky), v hodinách konverzují podle instrukcí a jejich pokrok je o něco lepší než u skupiny v Buenavistě. Opomenu-li vytáhnout z tašky Pepu, samy si o něj řeknou. Zavelím-li „zahrajeme si s Pepou“, radostně zakřičí a už skoro stojí na nohou. Není lepší feedback (zpětná vazba), než vidět jejich rozzářené úsměvy. Můžu si být jistá, že je hodiny baví. Poslední úkol, který děti dostaly, byl docela časově náročný. Všechny ho splnily. Vytvořily si vlastní plakát se vším, co se v angličtině dosud naučily. Tady je malá ukázka jejich výtvorů:
Video z hodiny v Bacalaru - Where are you from? - naleznete zde.
Video z hodiny v Bacalaru - procvičování částí těla - naleznete zde.
Žáci druhého stupně (secundaria), kteří tvoří můj třetí kurz, si procházejí obdobím puberty a na většině je to poznat. Brebentění a chichotání je nedílnou součástí hodin. Vytvořit dvojici s někým jiným, než s nejlepší kamarádkou, je skoro nemožné (kluci až takový problém nemají). Občas na mě slečny hodí takový zoufalý pohled, říkajíc: „Ne, s touhle pracovat nechci, prosím, dejte mě do dvojice s někým jiným.“ Nicméně i tato skupinka se postupem času vytříbila a zbyli jen ti „vyvolení“, kteří jsou již schopni najít si i jinou dvojici (ačkoliv vždy začínají s tou samou;)). Není možné se na ně zlobit. Všichni jsme si tímto obdobím prošli. Naopak jejich zájem v hodinách mě těší. Nebojí se říct, když něčemu nerozumí, nebo za mnou přijít, když si nejsou jisti, jak s cvičením naložit. Je to pro mě znamení, že je angličtina zajímá a chtějí se ji naučit.
Video z prezentace nových slovíček s žáky druhého stupně naleznete zde.
Uvidíme, zda-li se počty ve skupinách ještě změní. S přibývající gramatikou a obtížností úkolů je možné, že ještě odpadne pár slabších jedinců. Troufám si však říct, že u dětí jsou skupinky již stabilizované a ztráty se neuskuteční. U dospělých si nemůžeme být nikdy jisti. Ale mysleme pozitivně. „Think pink“ ;)
Linda Neumayerová
Testy, diplomy a slzy dojetí, aneb velkolepé rozloučení s Mexikem
Příspěvek třicátý šestý. Pomalu ale jistě se pro naše studenty přiblížil den „D“. Jejich dvouměsíční snažení mělo být podrobeno zkoušce, že které doufejme většina vyjde jako vítězové. Psaní testů nikdy nebylo mou oblíbenou částí studia. Se všemi nervózními jsem tak plně soucítila. Ale upřímně, kdo se připravoval na každou hodinu, nemohlo ho v testu nic překvapit.
Linda Neumayerová
Kurzy angličtiny v Mexické Papantle
Příspěvek třicátý pátý. Na škole jsme se několikrát setkali s otázkou, zda-li je učitelství posláním. Kdoví, možná, že je, a proto jsme asi tady, a nyní téměř u konce. Spíš než posláním bych naši snahu nazvala touhou pomoci tam, kde je o to zájem. A v Papantle nám zatím všichni dokazují, že zájem opravdu mají.
Linda Neumayerová
Objevování historie a tradic Totonaků
Příspěvek třicátý čtvrtý. Život v cizí zemi není zrovna jednoduchý. Jste tisíce kilometrů od domova a rodiny a jediné, na co se můžete spolehnout jste vy sami, nebo člověk, se kterým cestujete. Zjistila jsem však, že pokud se vydáte za hranice jako dobrovolník, nejste na všechno úplně sami. Lidé, kterým pomáháte, vám to po troškách vrací.
Linda Neumayerová
El Tajín, památka totonacké kultury a den na pláži
Příspěvek třicátý třetí. Již potřetí během půl roku jsme se „usadili“ a začali pilně pracovat. Do odjezdu nám už tedy zbývá opravdu málo. A upřímně, domů se těším, jak malá holka. Mexiko je hezká země, ve které jsme potkali spoustu krásný lidí, ale přeci jen, doma je doma.
Linda Neumayerová
Nelehký začátek konce.
Příspěvek třicátý druhý. Úvodní týden plný propagačních snah v poslední komunitě, Papantle, byl za námi. Měli jsme víkend na to se zregenerovat a v pondělí nás čekal den „D“. Kolik asi přijde studentů? V pátek odpoledne jsme si věřili, „Určitě jich bude dost.“ V neděli večer už jsme na vše nahlíželi trochu nijak. Po dvou dnech odpočinku nám přišlo, že na naše pozvání již všichni dávno zapomněli a přijde jen hrstka odvážných.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x