Kavkazská cesta za neziskovkami
Milan, Irča, já... a když dorazí i Martin, dobrodružství může začít. Prvních pár dní strávíme v mém, na zdejší poměry luxusním, šlechtické sídlo připomínajícím, apartmánu v Kutaisi. Je trochu zima, na což já jsem sice zvyklá, zbytek osazenstva se však zarytě odmítá otužovat, a tak po celou dobu pobytu sedí u počítačů a pracuje zahalený do spacáků od hlavy až k patě. Dolaďujeme poslední maličkosti, domlouváme přesný harmonogram a na co všechno se nesmíme na schůzkách zapomenout zeptat.
Po týdnu stráveném v Kutaisi, kde jsme si všichni úspěšně zvládli předat rýmu a kašel, se Irča s Milanem vydávají do Abcházie, zatímco já s Martinem cestujeme napříč Gruzií. Nové kontakty, pro mě nová neviděná místa a obdržené návrhy projektů vypadají víc než slibně, takže člověk ani nijak neprotestuje nad faktem, že průměrně čtyři hodiny stráví v maršrutce2 cestou na schůzku, na schůzce dvě hodiny a hurá další čtyři hodiny zpět.
Cestovní trable se nám naštěstí vyhýbají a bez větších problémů zvládáme i zběsilou jízdu gruzínských řidičů. Když vás ale žádají o grant na monitoring útulku pro psy, jež neexistuje, či pro dobrovolnickou organizaci disponující pouze čtyřmi zahraničními dobrovolníky, kteří co nevidět odjedou, a na každé druhé schůzce zjistíte, že hlavním cílem kampaně by měla být změna myšlení lidí, jíž se dosáhne tím, že lidem řeknete: „Takhle se to dělat nesmí.“... občas prostě propadáte pesimismu. Bylo by úžasné, kdyby změny probíhaly tak snadně, ale při pohledu na maminku, která právě v maršrutce přebalila své dítko a použitou plenku bez váhání za jízdy vyhodila z okna, je mi jasné, že tak jednoduché to nebude.
S Milanem a Irčou se shledáváme v Tbilisi, probíhá porada, které kampaně podpořit a které ne. Stále věříme, že kašel, rýmu i teplotu se nám podaří zahnat veganskými nanuky a čačou a že na (alespoň pro mě) největší dobrodružství, tedy návštěvu Arménie, budeme fit. A zatímco Milan míří do Ázerbájdžánu, my nasedáme do nočního vlaku Tbilisi-Jerevan. Spánek nám narušují pouze pohraniční úředníci a také fakt, že skoro po celých 11 hodin jízdy je zavřený záchod.
Už jen z letmého pohledu z vlaku je jasné, že nejsme v Gruzii. Zelené hory a členitou zalesněnou krajinu postupně nahradila kamenná načervenalá pustina s horou Ararat tyčící se v dálce. Přestože je Jerevan nádherné město, na jednu stranu mě i trochu děsí. Vysoké budovy stavěné převážně z načervenalých masivních kamenných bloků ve mně zanechávají dojem, že jsem se ocitla v Orwellově 1984, což je ještě umocněno tím, že jsem rezignovala na „přírodní léčiva“ a nasadila antibiotika. V arménských regionech, které jsou příhodně členěny na „Marsy“, si pak zase připadám jako Alenka v říši divů. „Proruský“ styl je zde víc než patrný, a tak při cestě lesem z ničeho nic třeba potkáte římský pantheon či restauraci ve tvaru lodi vyzdobenou antickými sochami a obrazy Van Gogha a než se nadějete, sedíte v ní u stolů prohýbajících se jídlem a s arménskou rodinou slavíte narozeniny manželky jednoho z přítomných mužů. Na první pohled ale nelze poznat, že právě ona je oslavenkyně. Doplňuje sklenky, servíruje jídlo, stará se, aby všichni byli spokojení. Zatímco její manžel (voják) s tradičním přípitkem za mír vytýká Martinovi, že je ostuda, pokud jako muž neumí střílet ze samopalu.
Naše putování se pomalu blíží ke konci a i v Arménii, stejně jako v Gruzii, na nás téměř po každé schůzce padá splín, tentokrát však z jiného důvodu. Většina kampaní má totiž značný potenciál a my víme, že z dvanácti žádostí můžeme nyní podpořit pouze dvě. Při návštěvě jednotlivých iniciativ si pak uvědomuji i další rozdíly mezi Gruzií a Arménií. Zatímco Gruzie oplývá rozličnými možnostmi kde žádat o grant a mnohé i neziskové projekty jsou financovány z amerických, evropských či EU fondů, Arménie musí spoléhat převážně na podporu od své americké diaspory. A pokud jsem si myslela, že Gruzie je v otázkách patriarchátu, postavení žen či sexuálních menšin příliš prudérní, ve srovnání s Arménií tomu tak není. Líbat se na veřejnosti? Nebýt panna před svatbou? Být lesba/gay? Jezdit na kole, když jste dívka? Odstěhovat se od rodičů, když jste svobodná? Nepřipadá v úvahu. Pracovat po svatbě? Možná. Pokud je manžel benevolentní.
Cestou z poslední schůzky směr Tbilisi přemítám, že i když by pro mě byl život v Arménii mnohem snazší, jelikož zde všichni mluví (většinou plynně) rusky, jsem ráda, že dobrovolničím právě v Gruzii. V distingované Arménii by mi chyběla gruzínská nespoutanost a otevřenost, stejně jako členitá krajina a husté lesy.
Tahle cesta po Kavkaze mi dala mnohé, hlubší náhled do zdejší sociální i ekologické problematiky, lepší představu o fungování neziskových organizacích, praxi v tlumočení. Především mi ale potvrdila, že i když je dobrovolnická práce běh na dlouhou trať, rozhodně má smysl.
Magda Kuchtová
dobrovolnice NESEHNUTÍ
1 EVS - Evropská dobrovolná služba, o ní se můžete více dočíst v prvním dílu mého vyprávění: http://nesehnuti.blog.idnes.cz/c/414502/Evropskou-dobrovolnici-v-Gruzii.html
2 Maršrutka – obvykle soukromé dodávky, jezdící po stálých trasách, ale s nepravidelným intervalem
NESEHNUTÍ
„České nevládní organizace odvádí hodně práce," hodnotí arménská aktivistka stáž v Česku
Sjuzanna Petrosjan, zakladatelka arménské nevládní organizace Inclusion Armenia, se už 14 let věnuje zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám. Také se zajímá o inkluzivní vzdělávání a práva osob se zdravotním postižením.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc třetí, duchové za volantem (3. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
„Vrátím se pro vědomosti i za krásou.“ Arménská aktivistka hodnotí stáž v České republice
Arpine Jerisjan žije ve městě Ijevan na severu Arménie, blízko uzavřených hranic s Ázerbajdžánem. V červnu 2022 Arpine v rámci spolupráce na dva týdny navštívila Arpine Českou republiku
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc druhá, rozhodně už ne mladá (2. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
NESEHNUTÍ
Bezesné noci pro Ukrajinu: Noc první, aneb noc jako Brno (1. díl)
Když na konci února začala rozsáhlá invaze ruských vojsk do Ukrajiny, naše podpora tamní občanské společnosti, se kterou jsme v blízkém kontaktu už od roku 2014, se od základu změnila.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám
Seriál Před pěti lety čekala Eva Zubec svého prvního syna. Během porodu lékaři vyhodnotili, že bude muset...
V Indii po šesti týdnech skončily parlamentní volby. Očekává se vítězství Módího
V sobotu završila Indie po šesti týdnech proces parlamentních voleb, ve kterých současný premiér...
Izraelští osadníci blokují humanitární pomoc pro Gazu. Mají tipy i od vojáků
Židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu blokují nákladní vozy s humanitární pomocí,...
Muž v Německu střelil svou těhotnou ženu do hlavy. Pátrá po něm i vrtulník
Policie v Porúří na západě Německa pátrá po útočníkovi, který dnes dopoledne na dvou místech ve...
Rozdáváme ovocné pochoutky ZDARMA
Ovoce, nebo čokoláda? Zapojte se do testování a ochutnejte oboje najednou! Šnek BOB přichází s novinkou v podobě ovocných pochoutek v čokoládě....
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x