Mladým lidem není jasné, kdo a za jakých okolností dává souhlas s fyzickým intimním kontaktem. Jakým způsobem by to mělo probíhat?
V roce 2016 začala organizace NESEHNUTÍ rozvíjet metodiky práce s mladými lidmi v tématech partnerských vztahů. Tato práce navázala na předchozí jednorázové workshopy, na kterých jsme prostřednictvím diskusí se studujícími zjistily, že mládež trápí zejména témata spojená s tlakem na určité chování či naplňování rolí ve vztazích. Např. společenský tlak na to, že muži jsou ti, kteří v prvním intimním kontaktu ví, co mají dělat, či tematizování situací, v nichž nebylo mladým lidem jasné, kdo, za jakých okolností a jakým způsobem dává souhlas s fyzickým intimním kontaktem.
Sexuální výchova a vliv porna
Vycházejíce z našich zkušeností z workshopů jsme vytipovaly dvě oblasti, které významným způsobem ovlivňují vnímání partnerských vztahů a sexuálního života u mladých lidí, které nicméně nejsou dostatečně tematizovány v rámci sexuální výchovy na školách. Jedná se o téma vlivu porna na utváření obrazu o sexu a téma heteronormativní sexuální výchovy.
Heteronormativní sexuální výchova versus sexuální identity mladých lidí
Respondent 1:"Když nad tím tak přemýšlím, tak možná ten učitel si úplně nepřipustí, že by někdo v těch 14 letech úplně jako věděl, jakou tu sexualitu má. Tak nebere na zřetel, že by o tom měl mluvit. Takže se probere to, jak to jako má být v uvozovkách normálně, a tím to hasne. Pro něj je to tak, že ti lidi se pořád hledaj, a když to budou potřebovat, tak si to najdou sami. Přijde mi, že jim to přijde zbytečný o tom mluvit."
Na základě mapování potřeb mladých lidí v oblasti sexuální výchovy vnímáme, že heteronormativní přístup je tím, který je ve vzdělávání dominantní. Sami studující popisují, že je heterosexualita předkládána jako něco, "co je v uvozovkách normální". Pokud se ve zkušenostech studujících objevil prostor pro tematizaci jiné než heterosexuální orientace, bylo to vždy ve vztahu k této normě:oproti heterosexuálnímu vztahu jsou homosexuální ty s větší mírou rizika HIV a pod.
Heteronormativní přístup tak, jak jej popsali*y studující, zahrnuje také předpoklad, že všichni pociťují potřebu fyzického sexuálního kontaktu. A tím způsobem, který je žádoucí, je sexuální kontakt mezi mužem a ženou, protože ten vede k hlavní funkci sexu, kterou je rozmnožování.
Norma a biologie pro všechny?
Jako problematické vnímáme to, že heteronormativní přístup zakládá mezi studujícími pocit nerovnosti ve smyslu toho, že jen některé prožitky z procesu uvědomování si své subjektivní a/sexuální identity zapadají do obrazu, o kterém je cenné a smysluplné hovořit. Prožitky nenaplňující tento obraz pak patří “jinam”, do “jiné kategorie”. Vytváření této jinakosti v otázce sexuálních a genderových identit je pak z našich zkušeností z workshopů jedním z faktorů při projevech genderově podmíněného násilí v prostředí školy, zejména o homofobní šikanu.
Vnímáme, že je pro řadu vyučujících obtížné o tématech sexuální výchovy hovořit mimo biologický rámec, protože se velká většina témat dotýká také hodnotového rámce, ve kterém naše společnost, my sami*y či naše okolí funguje. Pokud je ovšem jednou z hodnot českého vzdělávacího systému také hodnota rovnosti, není možné stavět sexuální výchovu na principech, v nichž jsou prožitky a zkušenosti studujících v oblasti vlastní sexuality apriori tříděny perspektivou pouze jednoho z možných prožívání své sexuality a jednoho z možných způsobů budování partnerských vztahů.
Na základě potřeb mladých lidí se ukazuje, že i v případě, že nikdo ze studujících nehovoří za hlasy těch, kteří mají jinou než heterosexuální identitu, neznamená to, že lidé s těmito identitami nejsou v kolektivu přítomni. Proto je důležité měnit heteronormativní koncept sexuální výchovy směrem k otevřenému konceptu, který je respektující ve svém nastavení i k ostatním a/sexuálním a genderovým identitám.
Jak na to?
Příkladem takové změny konceptu může být úvodní aktivita s kolektivem studujících, která dá celé následné diskuzi rámec otevřeného a respektujícího prostředí. V této aktivitě studující ve skupinách třídí nejrůznější hesla (např. hormony, vulva, žena, trans muž, lesba, romantický, asexuální ad.) spojená se světem sexuality a partnerských vztahů do logických celků, kterými jsou biologie, sexualita, gender, touhy a přání. Výhodou je, že hesla třídí studující a mezi sebou tak již vedou diskuzi o nejrůznějších souvislostech, aby se dohodli*y, do kterého logického celku by heslo zařadili*y. V této paletě pojmů pak vedeme se studujícími diskuzi o různých souvislostech našich biologických determinant, genderové identitě, sexuální orientaci a tužbách, které máme.
V tom, že vidíme celou škálu souvislostí vizualizovanou před sebou, je možné se studujícími vést diskuzi o těchto různých souvislostech, aniž bychom je hodnotili*y. Studující se mohou sami identifikovat v této paletě, aniž by museli*y o své sexualitě komunikovat. Otevíráme tím prostor pro nejrůznější prožitky studujících a nastavujeme prostředí, v němž jsou stejně cenné prožitky a zkušenosti těch, kteří se biologicky narodili*y s penisem, mají homosexuální orientaci a touží po romantických vztazích jako těch, kteří*é se narodili*y s vagínou, jsou asexuální a mají přání budovat dlouhodobý partnerský vztah.
Vliv pornografie na vnímání sexuálního života dospívajícími
Pornografie je pro dospívající důležitým zdrojem informací o sexu, ve kterém hledají inspiraci (nejen) pro své první sexuální zážitky. Z výzkumu realizovaného v roce 2014 na reprezentativním vzorku českých dospívajících vyšlo najevo, že jedna třetina dospívajících ve věku 11 - 17 let sleduje pornografii, aby se naučili*y něco nového o sexu. Přitom dle citovaného výzkumu porno sleduje 56,8 % českých mladistvých. Ačkoliv porno slouží pro dospívající v mnoha ohledech jako dobrý inspirační zdroj, může zároveň sexuálně nezkušeným lidem zkreslit realitu nejen sexuálního života, ale také dynamiku partnerských vztahů samotných.
Během fokusní skupiny realizované NESEHNUTÍm pro účel vývoje workshopu o partnerských vztazích a sexuálním životě bylo patrné, že pornografie respondentům ovlivnila vnímání sexuální reality v několika ohledech. Nejvíce bylo očekávání respondentů*ek ovlivněno v tom, jak si představovali*y svůj první sex, jak samotný sex probíhá či jejich představu o tělesném vzhledu.
Podle výzkumů si někdy ani dospělí konzumenti*ky pornografie neuvědomují, že to, co sledují, není realistický záznam pohlavního styku, nýbrž perfektně sestříhaná fantazie. Zároveň je pornografie pro třetinu mladých lidí jedním ze zdrojů informací o sexuálním životě. Proto by téma pornografie nemělo být v sexuální výchově ignorováno či tabuizováno, ale naopak by měla studujícím nabízet otevřenou diskuzi reflektující problematičnost porna, stejně tak jako jeho přínosnost.
Text: Mgr. Lucie Čechovská a Bc. Kristina Kvapilová, členky programu F:éra, NESEHNUTÍ.
Editovala a fotografie poskytla dobrovolnice NESEHNUTÍ Lucia Pekárová.
