Prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu

Představitelé pravicové německé vládní koalice zažili pernou neděli. Dvanáct hodin se dohadovali o státní energetické koncepci.

Rozvolnění programu odstoupení od jaderné energetikyKlíčovým bodem koaličního jednání CDU/CSU a FDP byl další osud německého jaderného programu. V roce 2000 poslanci SPD a strany Zelených v parlamentu odsouhlasili program odstoupení od jaderné energetiky. Podle tehdejších předpokladů měla být poslední jaderná elektrárna odstavena v roce 2021.Problém zmiňovaného programu byl jaksi v tom, že tehdejší poslanci vycházeli z ideologického principu nadřazenosti parlamentního hlasování nad technickou realitou, což jim ostatně činí potíže dodnes. V roce 2000 vyráběly jaderné elektrárny téměř třetinu německé elektřiny (pro srovnání: v prvním pololetí 2010 to byla více než čtvrtina). Už v roce 2000 bylo odborné veřejnosti naprosto zřejmé, že program je technicky a ekonomicky nereálný. Ani průmyslová mocnost světového formátu není schopna během dvaceti let vyměnit třetinu elektroenergetických výrobních kapacit, nota bene v prostřední trvalého mírného vzrůstu spotřeby. Očekávalo se pouze, kdo najde tu odvahu sdělit mediálně masírované veřejnosti, že se nechala ošálit rudo-zelenou environmentální propagandou o zbytnosti jaderné energetiky. Odpovědnost se rozhodla nést stávající koalice kancléřky Merkelové.Závěry koaličního jednáníVýsledkem koaličního jednání byla dohoda s následujícími výstupy:1) Elektrárny uvedené do provozu do roku 1980Doba provozu sedmi starších jaderných elektráren bude prodloužena v průměru o osm let. Jedná se o elektrárny Biblis A (RWE), Neckarwestheim 1 (EnBW), Biblis B (RWE), Brunsbüttel (Vattenfall Europe/E.ON), Isar 1 (E.ON), Unterweser (E.ON) a Philippsburg 1 (EnBW).2) Elektrárny uvedené do provozu po roce 1980Provoz deseti novějších jaderných elektráren bude prodloužen v průměru o čtrnáct let. Jedná se o elektrárny Grafenrheinfeld (E.ON), Krümmel (Vattenfall Europe/E.ON), Gundremmingen B (RWE/E.ON), Philippsburg 2 (EnBW), Grohnde (E.ON), Gundremmingen C (RWE/E.ON), Brokdorf (E.ON/Vattenfall Europe), Isar 2 (E.ON), Emsland (RWE/E.ON) a Neckarwestheim 2 (EnBW). Poslední jaderná elektrárna v Německu (KKW Emsland) by měla být odstavena v roce 2037.

Výroba německých jaderných elektráren s prodloužením doby provozu dle koaliční dohody z 5. září 2010.
Zdroj: Öko-Institut, Kurzanalyse für WWF Deutschland, Berlin 6. September 2010

3) Daň z jaderného paliva
Na provozovatele elektráren bude v letech 2011 až 2016 uvalena daň z jaderného paliva ve výši 145 Euro/g (původní návrh 220 Euro/g). Předpokládaný roční příjem převyšující 2 miliardy Euro bude odveden do státního rozpočtu.
4) Platby do fondů
S provozovateli jaderných elektráren mají být dojednány dodatečné „dobrovolné platby“ ve výši 300 milionů Euro ročně v letech 2011 a 2012 resp. 200 milionů Euro ročně v letech 2013 až 2016. Příjmy budou převedeny do fondů na zvyšování energetické efektivnosti a ochranu klimatu.
5) Zvláštní odvody ze zisku
Od roku 2017 mají být, rovněž na dobrovolné bázi, dohodnuty zvláštní odvody ze zisku (Gewinnausgleichszahlungen) ve výši 9 Euro/MWh. Tyto příjmy budou rovněž převedeny do fondů na zvyšování energetické efektivnosti a ochranu klimatu, což pro rok 2017 při výrobě zhruba 160 TWh činí přibližně 1,4 miliardy Euro. V dalších letech bude odvod odpovídajícím způsobem klesat dle snižující se výroby.
Předpokládaná cena za "politické povolení"
Podle veřejně dostupných ekonomických modelů z Öko-Institut budou muset provozovatelé jaderných elektráren odvést 42%-46% (model s konstantními cenami elektřiny) resp. 25%-28% (model s mírně stoupajícími cenami elektřiny) ze svých „dodatečných jaderných zisků“. Celkové odvody se mají pohybovat v rozmezí 27 až 32 miliard Euro. Ekomicky orientovaní čtenáři mohou nalézt podrobnosti v odkazované analýze (v němčině).
Řešení podle chytré horákyně
Koalice schválením plánu „elegantně“ vyřešila problém finančního přikrmování Otesánka politiky rozvoje obnovitelných zdrojů energie. A to formou nepřímého financování ze „špinavých jaderných peněz“. Důvod je nasnadě: státní pokladna zrovna nepřekypuje přebytky a ani v Německu nejsou obnovitelné zdroje schopny na energetickém trhu samostatně existovat bez externího penězovodu. Kancléřka Merkelová na tiskové konferenci hovořila o „stanovení jízdního řádu ve věku obnovitelné energie“.
Reakce oponentů
Nemusím snad ani zdůrazňovat, že před kancléřstvím protestovali protijaderní aktivisté všeho druhu a rovněž čelní představitelé rudo-zelené opozice. Ti dokonce hrozí vládě žalobami a ústavním soudem. Je to poněkud nelogické, protože z podkladů Öko-Institut si mohou opoziční politici snadno zjistit, kolik miliard Euro ročně nateče do jimi prosazovaných obnovitelných zdrojů, přičemž o budoucí dostupnosti jiných než z jádra pocházejících finančních prostředků lze s úspěchem pochybovat.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý