MŽP a Temelín aneb Co si tak trochu připomenout rok 1999 ...

Tímto příspěvkem chci plynule navázat na článek Ing. Jiřího Tyce s názvem "JETE: Temelínský otesánek?", který byl uveřejněn v Neviditelném psu dne 28. srpna 2007.

Velmi stručné připomenutí. Ing. Tyc se ve svém článku odkazoval na materiály zpracované v roce 2000 ekologistickým Hnutím DUHA, které sloužily pro kampaň za vypsání referenda k problematice případného ukončení výstavby jaderné elektrárny Temelín. Na základě konkrétních citací z výchozích textů upozornil na řekněme slabší místa argumentace odpůrců jaderné elektrárny Temelín a jaderné energetiky vůbec. Nechci interpretovat článek od jiného autora, nota bene bez jeho svolení, zájemce tímto odkazuji na příslušný text (viz zde). 

Na internetu jsem nedávno zachytil argumentaci v tom smyslu, že takovéto hodnocení není zcela korektní, protože Hnutí DUHA je ve své podstatě dobrovolnické hnutí, resp. nezávislá nezisková organizace, která nemá k dispozici potřebný vědecký, technický, ekonomický a úřednický aparát na zpracování rozsáhlých analýz a prognostických studií. A následně bylo samozřejmě okamžitě argumentováno všemocnou "jadernou lobby", která disponuje neomezenými finančními, materiálně-technickými a lidskými zdroji. 

Budiž, připusťme tedy, že materiální základna dobrovolnických organizací neodpovídá možnostem "jaderné lobby". Nabízím tedy jiný informační zdroj od zpracovatele, který zcela jistě disponoval všemi zmiňovanými zdroji v dostatečné míře. Jedná se o zprávu MŽP z dubna 1999 nazvanou "Konverze výstavby jaderné elektrárny v Temelíně na alternativní druh využití" zpracovanou blíže nespecifikovaným kolektivem expertů pro tehdejšího ministra životního prostředí RNDr. Miloše Kužvarta na základě rozhodnutí vlády České republiky č. 247 ze dne 22. března 1999. Celý text zprávy je dostupný na webu MŽP ve formátu pdf (viz zde). Jen tak mimochodem, dle mého názoru se jedná o "informační prazdroj" většiny materiálů jak českých, tak i zahraničních ekologistických organizací ohledně elektrárny Temelín od konce devadesátých let až do dnešních dnů. Nyní si tedy tento materiál připomeňme. Předesílám však, že dokument je poměrně obsáhlý (45 stran), takže níže uvedené citace lze považovat pouze za můj subjektivní výběr jednotlivých fragmentů textu. Jiní čtenáři třeba vykutají z textu jiné informační drahokamy. 

Dovolím si tedy prezentovat několik citací z preambule této studie, která je v podstatě stručným shrnutím celého textu včetně závěrů (citace uvedeny kurzívou a v uvozovkách): 

"Zpracování dokumentu garantovalo Ministerstvo životního prostředí s tím, že bylo využito podkladů nezávislých expertů. V souladu se zadáním dochází MŽP k závěru, že okamžité zastavení výstavby je jak aktuálně, tak i ze střednědobého pohledu (10 - 15 let) výhodnější, než její dokončení. K tomuto poznání vedla především následující zjištění: 

* český trh s elektrickou energií není při současné úrovni konfigurace zdrojů a jejich instalovaného výkonu schopen ani střednědobě absorbovat produkci Temelína. Jakkoliv je předpokládán v následujících letech hospodářský růst, je možno v příštích 8 letech nebo i déle počítat maximálně se stagnací spotřeby elektrické energie na současné úrovni vlivem nezbytného poklesu energetické náročnosti tvorby HDP.

* otevírání evropského trhu podle směrnice EU 96/92 vytváří bezprostředně po roce 2000 neomezitelný prostor pro konkurenční dovozy elektrické energie s možnou cenovou úrovní pod mezí konkurenceschopnosti produkce JETE".

* konfigurace zdrojů (základního a regulovatelného výkonu elektráren) by doznala uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu tendenci k poklesu efektivity, neboť zvýšení základního výkonu o 2000 MWinst musí být provázeno změnou řazení ostatních zdrojů, tedy významným snížením efektivity provozu levnějších uhelných elektráren. Kromě toho již v současné době byly či budou uváděny do provozu nové produkční jednotky nezávislých producentů elektrické energie (Brno, Ústí nad Labem, Kladno) na bázi kogenerace a s tendencí řízení provozního režimu v základním zatížení.

* omezení výroby elektřiny v uhelných elektrárnách se následně projeví trvalým poklesem zaměstnanosti v podmiňujících oborech, zejména v uhelném hornictví a dopravě, jehož úroveň podstatně převýší ztrátu existujících nebo plánovaných pracovních míst na jaderné elektrárně. Problém zaměstnanosti má navíc dva další aspekty: spuštěním jaderné elektrárny Temelín se zvýší nezaměstnanost především v kritických regionech, tedy na Mostecku a Sokolovsku...

...

Předkladatel považuje shromážděné argumenty za natolik průkazné a důsledky dokončení výstavby a následného uvedení do provozu jaderné varianty elektrárny v Temelíně za natolik ekonomicky, systémově i sociálně riskantní, že nepochybuje o nutnosti okamžitého ukončení výstavby jaderné elektrárny v Temelíně a konverzi projektu na jiný způsob podnikatelského využití." 

Nechci výše uvedené citace podrobně rozebírat bod po bodu, vyjádřím se pouze k zásadním tezím. Po pouhých osmi letech od zpracování studie mohu konstatovat, že předpoklad dlouhodobé stagnace spotřeby el. energie v ČR byl mylný (viz např. "Tab 1a: Bilance elektrické energie v letech 1993 až 2006 v GWh" na stránce ČSÚ zde). Stejně tak byl mylný předpoklad masivního dovozu levné elektřiny ze zahraničí po roce 2000 "s možnou cenovou úrovní pod mezí konkurenceschopnosti produkce JETE". Velmi dobrá ekonomická bilance ČEZ v posledních letech je obecně známa a v internetových médiích velmi podrobně (a mnohdy velmi ostře) diskutována. Asi nelze předpokládat, že by ČEZ dociloval těchto ekonomických výsledků, kdyby musel na svých bedrech nést negativní finanční důsledky "mimořádně riskantního podnikatelského záměru", tj. temelínského projektu. Ostatně aktuální ceny elektřiny lze zjistit na internetových stránkách Energetické burzy Praha (viz zde). Rovněž tak jsem nezaznamenal ani zhroucení produkce v uhelných elektrárnách a následné pochody mnoha tisíců nezaměstnaných severočeských horníků táhnoucích na Prahu... 

Jaderná elektrárna Temelín bezpochyby měla ve fázi výstavby a spouštění celou řadu problémů, včetně opakovaného zvyšování rozpočtových nákladů a posouvání termínu zahájení provozu, avšak zastavení její výstavby by bývalo jednoznačně fatální chybou. Velice by mne zajímala hypotetická diskuze o nutnosti výroby popř. dovozu (a cenách!) 12 TWh vyrobených v Temelíně v roce 2006, která by byla nepochybně vedena v těchto dnech, pokud by skutečně došlo k ukončení výstavby Temelína v roce 2000. 

Nezbývá než doporučit členům anonymní expertní skupiny MŽP, aby si po osmi letech znovu pročetli závěry své studie, zkonfrontovali je s reálnou situací a z naprosto tristní neshody jejich předpokladů s reálným vývojem vyvodili odpovídající závěry. Třeba takové, že pro příště bude vhodnější zaměřit svoji pozornost na jim bližší problematiku, tj. na vlastní ochranu životního prostředí, a nenosit svoji profesionální kůži na trh při zpracovávání analýz bezprostředně souvisících s energetickou politikou státu, navíc (domněnka autora) bez konzultací s dalšími resorty. 

Rovněž musím konstatovat, že mi připadá poněkud podivné, když zpracovatelé takto zásadního materiálu nejsou v textu jmenovitě prezentováni a schovávají se pod hlavičku expertní skupiny MŽP. I když teď po osmi letech vidíme, že z hlediska svého profesního kreditu a další odborné kariéry asi udělali opravdu dobře, protože si tak ušetřili spoustu nepříjemného vysvětlování. 

Na úplný závěr snad mohu ještě uvést slova jednoho z mých pedagogů na ČVUT, která používal, když jsme mu jako studenti prezentovali jednoduchá "studentská" řešení složitých technických problémů: 

"Chlapci, tady nejste na střelnici, jste na fakultě. Proto méně střelby a více poctivé inženýrské práce. A chlapci, nezapomeňte: výpočty, výpočty a ještě jednou výpočty...."

(Text otiskl deník Neviditelný pes)
Petr Nejedlý