Státní průmyslová špionáž za peníze obětí aneb proč je EET jen prkotina

Mediálně zajímavější EET zcela zakrylo druhý Babišův počin v oblasti nahlížení do firemních dat, který je mnohem závažnější.

Babiš sliboval, jak věci změní k lepšímu. V praxi jsou patrné - kromě různých volebních vábniček - jen dvě změny: EET a kontrolní hlášení. Diskuze o ekonomické zátěži EET přitom zakryla mnohem důležitější fakt: největší vlastník podniků v Čechách v režii svého úřadu vybudoval šmírovací nástroj, o kterém se žádnému průmyslovému špionovi ani nesnilo.

Dvar roky funguje povinné bonzování (ano, správně se jmenuje kontrolní hlášení DPH) všech firem s kým a kolik obchodují. Tím se vytváří v rukách Babišových lidí databáze, která je mnoha a velmi efektivními způsoby zneužitelná:

• O svém konkurentovi, který je ekonomicky slabší, zjistíte, od koho bere dodávky a dodavatele mu přetáhnete. Prostě je přeplatíte.
• O svém konkurentovi zjistíte, kdo jsou jeho dodavatelé, nabídnete jim velmi výhodné ceny a konkurenta vytlačíte. Vzhledem k aktuálnosti dat můžete svou taktiku každý měsíc zpřesňovat, takže před vámi bude kličkovat jako bezmocný králík před střelci s naváděnými střelami.
• Z dat svého dodavatele zjistíte, kde nakupuje a prostě ho obejdete. To v případě, že jde o obchodní společnosti
• Z dat svého dodavatele zjistíte, kolik platí za vstupy. To vám dá silnou vyjednávací pozici.
• Při hledání dodavatele si zjistíte, jak se mu vyvíjejí obraty za posledních měsíce. Snadno budete tlačit na cenu, když víte, že má poslední kvartál útlum.
• Z dat svých konkurentů zjistíte, od koho odebírají a komu dodávají a jejich obchodních kontaktů naplníte svou obchodní databázi.

Ano, propagátoři opakovaně namítají, že to nejde, protože v hlášení se neuvádí, co se obchoduje. To ale není pravda, tato data je jednoduché s velkou přesností doplnit. Výrobní firmy v průmyslu dodávají jen omezený sortiment a stejně tak omezený sortiment potřebuje pro svou práci. A co za sortiment potřebuje, není problém z produkce firmy zjistit - řekne vám to každý technolog. Takže když použijete dnes tak populární “Big Data“ modely, dostanete z DPH hlášení mapu, kdo s kým obchoduje přes celou republiku a s velkou přesností. Co víc si může přát majitel průmyslového holdingu?

Ano, dostali jsme proklamace o ochraně dat. Ale i velké kauzy typu WikiLeaks ukazují, že státní ochrana dat není nic moc. Už je to řada let, kdy jsem spolupracoval s kolegou, který se bavil čtením SMS zpráv ministra, u kterého byste to čekali na posledním místě. I pro banky je ochrana dat nákladnou záležitostí a u těch, které znám, se najdou lidé, kteří se k datům dostat mohou. V případě  systému ve správě třetích stran, ke kterému mají přístup stovky, ne-li tisíce lidí, je 100% ochrana dat pro ministerstvo nereálným úkolem.

Pro velkopodnikatele má tato databáze cenu zlata. I kdyby jej poslední politické kauzy semlely, nechá za sebou pomník, který ukazuje, že šmírování považuje za tu nejlepší činnost, kterou jeho makání stát naučilo.

Až budete odesílat státu své hlášení, zamyslete se, komu všemu by ta informace mohla být užitečná. A jakou máte garanci, že se k ní nějak nedostane. A taky si vzpomeňte, odkud přichází většina nových Babišových lidí.