Hnus a lež ve stanici Anděl aneb Petráček vs. Hřib

Komentátor Zbyněk Petřáček se vymezuje proti Hřibovu prohlášení, že tvrzení o přátelství je lživé. Kdo z nich překrucuje historii více?

Petráček v úvodníku v Lidovkách tvrdí, že přátelství s Moskvou je autentickým dokladem doby. Nevím, kolik panu redaktorovi je let, ale jeho komentář působí, že tu dobu nepamatuje ani nezná.

Doba, ze které plastika na Andělu pochází, byla prolhaná a je třeba to připomínat. Tvrzení o přátelství bylo vnucené a slogan o přátelství byl lží stejně, jako jsou lží mnohá dnešní tvrzení, která čeští i zahraniční politici a jejich nohsledi opakují tak dlouho, až jim začnou jejich příznivci věřit.

Můj bratr odmítal na kdysi Moskevskou stanici metra vůbec jezdit. Prostě mu ta lež vadila natolik, že s ní nechtěl mít nic společného, rozhodně ji vidět. Když kdysi skončil kdesi v lesích za Prahou byv vyvezen a potlučen komunistickou StB, taky mu vtloukali do hlavy pravdu o přátelství, aby si jí zapamatoval.

Komu v té době záleželo na pravdě, měl se hodně čemu vyhýbat – prolhaným sloganům Pionýra, účasti v komunistické SSM, prvomájovým průvodům, vlaječkovým špalírům kolem komunistických pohlavárů. To byly jenom drobnosti, ale rozhodovaly, jestli dostanete doporučení na střední školu nebo zůstanete bez státem garantovaného práva na vzdělání. Pro dospělé odmítnutí kandidáta na člena ve straně, přiznání se k církvi znamenalo stopku ještě větší. Nic z toho z pohledu Petráčka nebyla lež, ale duch doby, který má být připomínán tisícům lidí dennodenně po cestě do práce.

O tom všech se dnes bavíme s dětmi. Nechápou, jak je možné, že jsme v době školy víru pečlivě tajili. Nechápou, jak je možné, že když bratranec oznámil, že chce jít studovat teologii, jeho mámu vyhodili ze školy. Tak vypadalo přátelství s Moskvou na věčné časy a nikdy jinak. Jestli pan Petráček tu dobu zažil, jestli ho nechtěli pustit na střední, protože odmítl vstoupit do pionýra, jestli kvůli svým postojům skončil v lesích za Prahu nevím. Ale zdá se, že přátelství s Moskvou mu neseberou ani Ukrajinci, kterým stejné přátelství Moskva vnucuje teď.

Nejsem příznivcem Hřiba, ale prolhanost komunistů, se nemá připomínat adorováním stejně prolhaných sloganů. Pro mnohé, mě nevyjímaje, měl ten nápis zmizet v nejpozději v prosinci 1989. Snad to konečně pražští radní napraví.