Požadavek Evropského parlamentu na odpovědnost za porušování autorských je přiměřený

Wikipedie se děsí „strašného dopadu“ evropské směrnice o autorském právu. Směrnice jistě komplikuje život, ale stojíme před problémem, jehož řešení je pro budoucnost sdílené encyklopedie zásadní.

Za posledních cca 15 let jsme si zvykli, že na internetu je všechno. Mnozí si zvykli na něm mít prostřednictvím facebookových stránek i celé své životy. Pohledy do restaurací a jakýchkoli veřejných prostor svědčí o tom, že pro mnoho lidí je ten internetový svět důležitější, než svět skutečný. S tváří ozářenou dvěma displeji vedle sebe sedí i páry na lavičkách. Obsah internetu tak tvoří lidem velkou část jejich života.

Vedle vznikající celosvětové a celospolečenské závislosti na internetu se rychle rozvíjí i umělá inteligence, která stále více plní a ovlivňuje internet. Automaticky tvořené články, automatické mechanismy vyhodnocující a rozhodující, co je pro koho zajímavé. jsou jen začátkem změn, které musí internet zásadně změnit. I když nechceme, umělá inteligence - jakkoli hloupá - přes internet ovlivňuje naše životy; vyšetřování vlivů facebooku na volby v posledních letech je toho výmluvným příkladem.

A jak to souvisí s Wikipedií? Naprosto zásadně. Spolu s umělou inteligencí se zásadně mění i schopnosti vytvářet podvrhy a falše, které člověk nerozpozná. Spolu s rozvojem internetu se ale mění i schopnost různých skupin a státu ovlivnit i to, co mělo být chráněno právě otevřeností a veřejnou kontrolou. Podvody s kryptoměnami dokazují, že tuto sílu mohou mít i malé skupiny lidí. Nepochybujme, že ji mají i vlády. Wikipedie není vůči vlivu cílené snahy ovlivňovat informace vůbec imunní.

Vliv Wikipedie na společnost možná není tak viditelný, jak když někdo ovlivní volby, ale je o to nebezpečnější. Lidé Wikipedii používají denně, studenti bez ní už neumí pracovat, novináři z ní čerpají informace. Spoléháme na pravdivost informací, za jejichž pravdivost nikdo neučí. Stejně jako neručí za to, že informace neporušují jiné zákony, včetně těch autorských. Cílenou změnou informací na Wikipedii, která je většinou vnímána jako zdroj pravdivých informací, je možné postupně měnit např. znalosti lidí o historii celých národů. (Wikipedisté mohou namítnout, že tomu brání mnohé kontroly, ale jejich mechanismy jsou ještě méně dokonalé, než kontroly v blockchainu, který také lze ovlivnit.)

Primární příčinou porušování autorských zákonů je anonymita internetu. Zákonodárci si v současnosti netroufnou proti anonymitě internetu bojovat, a tak si vybrali jednodušší cíl, kterým jsou poskytovatelé prostoru pro anonymní obsah. Poskytovatelé prostoru se brání, že oni za nic nemohou, ale není to tak úplně pravda. Nařízení míří primárně proti těm, kteří právě z porušování zákonů a současné nepostižitelnosti tohoto jednání těží. Wikipedie z toho netěží, ale spadla do stejného pytle proto, že je v principu také poskytovatelem prostoru pro sdílení anonymního obsahu. I když nejde o filmy, jde o miliony stránek a nezřídka je i tento obsah doslova převzatý z knih (encyklopedie, učebnice, časopisy) a jiných internetových stránek. Jistě, Wikipedia nemá a nemůže mít prostředky takový obsah odhalovat, často je to i teoreticky nemožné, protože původní zdroje má jen autor. Ale takový obsah ani nikdo napadat nebude. Wikipedii nezbývá jiná cesta, než začít přenášet odpovědnost na samotné autory. To znamená ztrátu anonymity, ale to je v konečném důsledku jedině dobře. Informace, za něž nikdo neodpovídá, by se neměly stát základem vzdělání lidstva. Wikipedie do velké míry přispěla k tomu, že jsme se do tohoto stavu dostali. A vedle hrozeb, které anonymní informace na internetu představují pro demokracii, vnímání společnosti a jejích hodnot, ale i pro vzdělanost samotnou, je problém sdílených filmů maličkostí. Homo internetus se sice vyvinul z Homo sapiens sapiens, ale to sapiens při tom trochu ztrácí.

Společnost, která se nechce nechat manipulovat utajenými vládci, musí hledat cestu, jak poznat pravé od falešného. Současné možnosti tvorby falešného obsahu jsou tak dokonalé, že lidská kontrola nestačí na odhalení podvodu. Je proto oprávněné, když demokratické společnosti chtějí, aby se ti, kdo obsah šíří, podíleli na odpovědnosti při řešení toho problému. A Wikipedie, i vzhledem ke své důležitosti, nemůže stát stranou. Jinak se můžeme brzy dočíst, že první auto po silnici rozjel Mao Ce-tung. Poznámka na okraj: Jméno jsem si ověřoval přes Wikipedii, jak jinak?