Dvojí metr aneb Dvojí omyl Istvána Léka

István Léko dává rovnítko mezi Rakušanovu odpovědnost za dopravní podnik a Babišovu odpovědnost za nestrannost „svého“ úřadu vlády. Jeho příspěvek ukazuje na dva fatální omyly.

Léko v příspěvku v LN 16. června volá po tom, aby národ demonstroval za Rakušanovou odstoupení, protože bez toho nelze očekávat vyšetření zneužití pravomoci Hlubčekem. Podsouvá tak čtenářům tvrzení, že jde o stejný problém, kvůli kterému byla demonstrace proti nástupu Benešové na pozici ministryně spravedlnosti v jeho vládě.

Omyl první – samotné srovnání

Léko tvrdí, aniž by měl jakékoli důkazy, že Rakušan bude bránit vyšetřování. Nevysvětluje, proč by pro to měl mít důvody ani následující kroky o ničem takovém nesvědčily – a to ani v době publikace Lékova názoru, ani v dalších dnech.

Léko dává rovnítko mezi vliv nadřízeného Babiše na ovlivňování kauz, které se týkají přímo jeho a Rakušana v pozici ministra vnitra na vyšetřování případu, který se ho osobní vůbec netýká. V čem vidí podobnost, opět nemá potřebu vysvětlovat.

Věcně vzato pádné důvody pro Lékovy obavy jsou. Fakt, že úředníci Ministerstva pro místní rozvoj našli odvahu začít řešit od začátku chybné dotace pro Agrofert těsně poté, co se po volbách ukázalo, že jim nad hlavou Babiš stát nebude, je zřejmým důkazem toho, jak silný vliv Babišova vláda na celou státní správu měla. Není proto divu, že Léka automaticky předpokládá, že tomu tak bude i nyní. Spolu s Babišem zcela zapomněl, že stát není léno pro vládní představitele.

Omyl druhý – práce novináře

Druhým zásadním omylem Léka, který se bohužel v jeho příspěvcích projevuje většinou, je omyl v pochopení práce novináře. Vydává své příspěvky za nezávislý názor, ale každý názor, který novinář prezentuje, by měl mít podložený fakty. Léko se a fakta dlouhodobě nestará; ani v tomto příspěvku se neobtěžoval vyjít z faktů, ale zjevně je překrucuje, když tvrdí, že selhání Hlubčeka je selháním Rakušana a tedy je v zájmu Rakušana je zametat pod koberec – což je přesně to, proč Milion chvilek svolával demonstraci proti Benešové, a co se až do konce Babišovy vlády systematicky dělo.

Léko zapomněl na to, že ideologické články mají být dle zákona označeny jako politická reklama. Pak by jeho příspěvek splňoval alespoň zákonné povinnosti. O pravdivosti by pak nebyl důvod vést debatu, protože o tu už se v politických proklamacích politici nestarají dávno. Novináři by ale měli. Bez toho jsou zaměstnanci PR agentury, což v tomto případě beze zbytku platí.