Politické strany a větší (ne)průhlednost

Minulý týden jsem vyzval parlamentní politické strany, aby si v rámci své otevřenosti a boje za průhlednější stranické finance, zřídily tzv. transparentní účty. O co jde?

Transparentní účet má jednu unikátní vlastnost - možnost anonymního pasivního přístupu k účtu v reálném čase prostřednictvím internetu. Tedy, že kdokoliv se může podívat na pohyby na účtu, příjmy a výdaje. Jinými slovy, volič by měl kontrolu nad tokem peněz, které putují do a z politických stran.

Určitě to není spása, která by sama o sobě zatočila s korupcí v této zemi, a navíc by to ani nebylo Česko, aby u nás někdo nenašel způsob, jak to někdy později obejít, ale touto bariérou a větší transparentností, by se alespoň omezil prostor pro nejasné financování stran či neprůhledné výdaje za volební kampaně. Navíc by to byl vstřícný krok, že to politici s bojem s korupcí, neprůhledností a větší vlastní otevřeností myslí vážně a upřímně. Proč? Protože lze tento krok udělat prakticky ihned, bez změny ústavy, zákonů, předpisů, norem a podobně. Je to jen o dobré vůli. V tomto případě tak odpadá seriál výmluv, proč něco nejde, odpadá taktické natahování (ne)řešení problémů do nekonečna, jako to vidíme například u marných snah na snížení poslanecké imunity.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. V tomto konkrétním případě by bylo zajímavé ty důvody slyšet. Nedostatek času, zdlouhavá legislativa, komplikovaná aplikace či složitá politická vyjednávání to být nemohou.