Evropanství po francouzsku

Pan Sarkozy jen zvýraznil to, co se ví už dávno. O evropanství se jen planě žvaní na konferencích, ale jakmile přijde nějaká krize, sálá z „evropských“ politiků včele s francouzským prezidentem národovectví na hony daleko.

Když česká vláda dostatečně nebojuje za schválení Lisabonské smlouvy, mají evropští politici včele s tím francouzským spoustu trapných připomínek. Když se prezident Klaus sejde v Irsku s eurokritikem Declanem Ganleyem, tito politici doslova šílí. ČR je pak stejnými „Evropany" často kritizována, že nepřijímá (a to buď vůbec nebo pozdě) různé evropské normy či doporučení, antidiskriminačním zákonem počínaje a zákazem chirurgických kastrací sexuálních delikventů konče. A když není nic po ruce, tak jsme prostě málo evropští. Dokonce prý nevyvěšujeme dostatečné množství evropských vlajek, nechal se slyšel krátce po nástupu našeho předsednictví vrchní Evropan Nicolas Sarkozy.

Pikantní. Právě francouzský prezident ve čtvrtek prohlásil, že by se francouzská auta pro Francouze měla vyrábět ve Francii „není ospravedlnitelné, aby Francouzi jezdili v autech domácích značek vyrobených v zahraničí". Pan Sarkozy jen zvýraznil to, co se ví už dávno. O evropanství se jen planě žvaní na konferencích, ale jakmile přijde nějaká krize (třeba ta finanční), sálá z „evropských" politiků včele s francouzským prezidentem národovectví na hony daleko. To se koneckonců projevilo už při komentářích na plastiku Entropa. Evropanství, smysl pro humor a nadhled byly rázem fuč. A Nicolas Sarkozy? Třeba ho trochu zklidní informace, že Topolánkův syn se jmenuje stejně jako on. Někdo by mu to měl říct.