Historia magistra vitae, říká se odpradávna. Zralý muž je si ovšem vědom, že ne vždy vhodně. Podrobné zkoumání minulosti by jej mohlo vykolejit a přivést k nesprávným názorům, například že leccos bylo kdesi v minulosti lepší.
Přesto se tu a tam stane, že se odněkud vynoří informace o dobách minulých, které mohou vzbudit nepatřičnou pozornost.
Tak se v mém zorném poli bůhví jak objevila informace o úrocích. V minulosti, kterou již nikdo z žijících nepamatuje, platilo mnoho zákonů, které již byly zrušeny nebo zanikly jaksi samy o sobě. Příkladů je mnoho, mohou jimi být třeba zákony o šlechtických titulech a věcech souvisejících. Tak kupříkladu v Říšském zákoníku z roku 1885 se lze v článku 77 dočíst, že úrok vyšší než 6% se považuje za zločin. Taková zpozdilost! Jak vůbec bylo v té době možné žít a vydělávat peníze? Není divu, že s takovými zákony se staré Rakousko-Uhersko nakonec rozpadlo. Nemohlo dopadnout jinak.
Dnes takovou blbost přece nepotřebujeme. Každý svobodný občan snadno pochopí, že pokud mu je nabízena jednoduchá půjčka názorně představená schématem: Půjč si deset žvýkaček a vrátíš jen jedenáct!, je mu hned zřejmé, že je to jasné, jednoduché a mimořádně výhodné. A nemusí se hrabat v nějakém divném zákoníku. A hlavně – nemusí nic počítat. Pokroková společnost vše zařídí tak, aby počítat vůbec nepotřeboval, ideálně aby ani počítat nemusel umět. Vše pro pohodlí občana.
A fungují mnohem progresívnější systémy.
Jistý otec rodiny, říkejme mu třeba Jonáš, vzorný manžel a poctivý pracant, velice miloval svou ženu a chtěl ji i své potomstvo na Vánoce potěšit hezkými dárky. Bohužel, byl zaměstnán ve firmě, které se zrovna příliš nedařilo, a jeho příjmy mu neumožňovaly se příliš rozšoupnout. Neodolal lákavým nabídkám na spotřební půjčku od domácí velké renomované firmy a vylepšil svoji kupní sílu o 30 000 korun, což mu umožnilo splnit všechna přání rodiny. Předpokládal, že se situace v příštím roce zlepší, takže půjčku snadno splatí.
Jeho optimismus nebyl na místě, naopak, situace se zhoršila, a protože manželka nic netušila, nebylo kde vzít a čím splácet. Během relativně krátké doby, nevím, zda šlo o rok nebo více, se dlužná částka obohacena o tajemné pokuty, příplatky, poplatky a úroky vyšplhala na nějakých 300 000 tisíc. Jonáše spolkla finanční velryba. A bylo zle.
Jonáš byl naštěstí členem rozvětvené rodiny, která měla pro jeho experimenty s moderním finančnictvím pochopení. Složili se na něj a dluh byl zaplacen.
Na tomto příkladu jsem si v plné nahotě uvědomil, že se musím ještě mnoho učit. Hloupě totiž setrvávám v pravěkých představách, že dluh se úročí podle stanoveného úroku. Aby se z 30 000 stalo 300 000, musel by být dluh při ročním 6% úroku neplacen skoro 40 let. Tohle si myslíme my starší, kteří jsme v rámci svého vzdělání byli brutálně přetěžováni učivem, které stejně nebudeme v životě potřebovat, a věnovali jsme značné úsilí tomu, abychom ho zvládli. Pak si naivně myslíme, že částku k vrácení je možné včetně úroků a úroků z úroků spočítat jednoduše, třeba pomocí geometrické posloupnosti. Jak je výše uvedeno, je to zřejmý nesmysl. Doba se řítí vpřed a čas se krátí.
Příklad výše uvedený jasně ukazuje, že nám naše těžce nabyté znalosti a vědomosti opravdu nejsou k ničemu. Praktický život současnosti je jiný a není se co divit, že ministr školství hodlá snížit povinné učivo na 50%. Jde v řadě případů o evidentně zbytečné znalosti, které mohou pouze nesmyslně komplikovat finanční byznys. V mezních případech mohou podobné zastaralé dovednosti a vědomosti vést k nemístnému hloubání a pochybování a dokonce by se mohlo stát, že prostý občan občas na něco přijde a bude dělat obtíže, nedej bože si vytvoří vlastní názor.
Na druhou stranu, jsou-li například systémy úročení úvěrů pro nás zaostalé a konzervativní osoby s nežádoucím vzděláním, které nepřejí pokroku a rozvoji, našimi zastaralými metodami nepředvídatelné a nespočitatelné, dovolím si doporučit vám, kteří jste zahlceni a deformováni zbytečnými znalostmi, abyste byli ostražití a dluhy pokud možno nedělali. A nesnažte se parametry půjčky spočítat. Není to nic složitého, ale riskujete infarkt.
Přejme pokroku. Nechme tyto za Rakouska-Uherska nevídané možnosti a perspektivy těm, kteří zbytečnými znalostmi zatíženi nejsou. Již je jich poměrně mnoho a po opatření ministerstva školství se jejich řady rychle a utěšeně rozrostou. Jim patří budoucnost. Oni jistě ochotně a radostně přispějí ke kumulaci kapitálu a všeobecné prosperitě. Jen si nejsem jist, zda tuší, kdo bude tím prosperujícím.
