1. Vysoká vesnická
Moje psaní není klasický deník, jsou to méně či více důležité části dopisů mé sestře nebo jen stručné poznámky, které jsem začala psát po našem odloučení, kdy jsme téměř po 20 letech opustily společný dívčí pokoj a odešly – já s přítelem (v dalším textu „velitel“) do malé české vísky, sestra za prací do velkého města.
"HOŠI, DĚKUJEM!"
Tak jsme tu, na malé vesničce, v malém dřevěném domečku, plni nadšení a očekávání. Přiměřeně daleko od rodného města a od rodičů. Právě tak akorát, abysme se vyhli nečekaným víkendovým návštěvám, a právě tak akorát, abysme mohli nečekaně vyrazit k maminkám na nedělní oběd, což bude aktuální hned jak se zjistí, že neumím vařit.
Naše první venkovská sobota byla přinejmenším veselá. Přijeli známí, trochu jsme popili a pak vyrazili na koncert jejich vlastní drsné pankové kapely, která shodou okolností „koncertovala“ nedaleko od našeho nového působiště. Bylo to v nějaké malé díře, v místní tělocvičně vlály fábory z II. Krojového plesu, sál byl plný mladých pankuchtivých rybízků, všude tma a mraky kouře. Dovnitř jsme se dostali jako členové kapely s tím, že mi vrazili do ruky stříbrný manažerský kufřík, abych vypadala věrohodně. Tvářila jsem se důležitě jen do té doby, než mi řekli, že nesu jitrnice, protože u kytaristů dneska zabíjeli.
Po dvou nemastných, neslaných kapelách měli nastoupit naši hrdinové, místo nich se ale na pódiu objevil uniformovaný příslušník a po jeho slovech „Dobrý večer, policie České republiky, připravte si občanské průkazy“ se v sále rozsvítilo a já zjistila, že počet diváků se zdvojnásobil. Polovina těch policistů byla v plné zbroji a měli přes hlavy černé kukly. Všichni rybízce se tvářili, že je to na vesnických zábavách běžný postup, já jsem si připadala jak ve filmové komedii. Samozřejmě jsem něměla občanku, takže jsem musela ven k výslechu spolu s ostatními pankáčky, kteří buď OP nenosí, nebo je měli, ale byli příliš mladí na to, jak podroušeně vypadali, tak pro jistotu tvrdili, že je nemají.
Bylo to neuvěřitelný. Dva drsní mladíci za mnou vykřikovali, že je to na p..u, co si to k...a dovolujou švestky vypatlaný, když v tom prošel kolem kapitán zakuklenců a otcovským tónem jim sdělil, aby to chvilku v té zimě vydrželi. K mému překvapení drsné hlásky zamumlaly v podstatně vyšší tónině: „Ano, pane, děkujeme, pane!“ Rybízkovi přede mnou se nedařilo foukat do trubičky, tak ho povzbuzovali slovy jako: „Snad ti to půjde líp, mladej, když vytáhneš ruce z kapes!“ Další podroušený kousek, co byl v autě u výslechu, zrovna přísahal, že se napil piva u babičky, když chuděra stará spala. Bylo to dojemné.
Kontrola trvala asi hodinu, pak kukláči za halasného skandování: „Hoši, děkujem!“ odešli, my si vyslechli smrtelný řev potetovaného zpěváka, chlapci na parkovišti zlikvidovali kufr jitrnic a kolem třetí ráno se fičelo domů.
V neděli se nic zvláštního nestalo a skoro celý den jsme pod tíhou dojmů prospali.
Pokračování co nevidět....
Věra Mrhačová
76. Jezte, dokud vám to nepoleze ušima
Dneska budu manželských povinností zproštěna, páčto by na to asi ani neviděl nebo by mu mohla prasknout tím tlakem oční bulva.
Věra Mrhačová
75. Víno do zavařovačky a do kávy jar
Že hárá velitel, mě nepřekvapuje, jinak se snad ta jeho protivná povaha ani nedá vysvětlit, ale ta jeho psí princezna je nána, takhle na zimu, to si vážně nemohla vybrat líp.
Věra Mrhačová
74. Pozdě, už jsem se jí dotkl já :-D
Dnešní ranní telefonát budeme muset odložit, pracovní nálada pod bodem mrazu, za chvilku mám "poradu" s obchoďákem, to jsem zvědavá, co zase vymysleli. Velkej šéf má mizernou náladu.
Věra Mrhačová
73. Plno řečí, německých k tomu, a skutek utek
Taky jsem se rozhodla, že v budoucnu zkusím tolik nekňučet, protože jsem si uvědomila, že to moje permanentní stěžování je na vině, že já jsem u nás v rodině ta, na kterou se musí brát věčně ohledy. A to mám hlubší hlas než ty.
Věra Mrhačová
72. „Mně nedáš?!“ - nálada je lehce nad nulou
„Sama nevím, proč to nemůžu poslouchat, asi že se vidím v nastaveném zrcadle, protože kdyby jsme obě, já a dotyčná, měly život pod kontrolou, tak nikdy se skopčákama neskončíme."
Další články autora |
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
V Chomutově hoří panelák. Hasiči evakuovali 60 lidí, jeden člověk se těžce zranil
Hasiči zasahují u požáru bytu v panelovém domě na sídlišti v Březenecké ulici v Chomutově....
Demonstrativní jaderný výbuch, to Západ zastraší, radí ruský think tank
Dmitrij Suslov, člen vlivného ruského think tanku, navrhl Moskvě provést demonstrativní jaderný...
V Adršpachu vykolejil osobní vlak, jen pár metrů od vstupu do skal
U hlavního vstupu do skalního města v Adršpachu na Náchodsku vykolejil ve středu večer osobní vlak....
Šofér za hodinu vypil deset piv, kličkující dodávku zastavil policista v civilu
Jen díky náhodě neskončila tragicky pondělní nebezpečná jízda silně opilého řidiče dodávky v...
Prodej pozemku k bydlení, 3613 m2, Jindřichovice pod Smrkem
Jindřichovice pod Smrkem, okres Liberec
2 992 417 Kč
- Počet článků 77
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x