Zasaďme světu řízenému bankami smrtelnou ránu

Napsání tohoto textu inspirovala ... ne, vyprovokovala píseň Tomáše Kluse Iniciativní. Přesněji řečeno jeden její verš. Pro sebe a mou generaci, bych ho malinko poupravil: "Kdo seje bacily, ať sklízí zas třešně". Do originální hudby to i lépe rytmicky zapadá.  Tomáše musím pochválit. Jeho hudba není můj šálek kávy, ale svými texty převzal štafetu našich slezských básníků, co vládli a vládnou naším jazykem tak, že až člověku občas vyhrknou slzy.  Bezruč, Kryl, Nohavica…

Nicola Tesla - světem peněz zavržený génius. Znal řešení, na kterých by nikdo nezbohatl

Život mne a mých vrstevníků by šel popsat prafrází na verš Václava Hraběte v básni Ty II ("Já nezdárný synovec zrozený za války vychovaný v míru"): … já ztracená duše zrozená v komunismu dospělá v kapitalismu. Nebo v tom čím tenhle podivný pokroucený svět je. V konzumní společnosti.

V totalitní společnosti jsme si všichni vytvořili malé soukromé ostrůvky, kam jsme nepustili všudypřítomnou obludnou ideologii, která nám diktovala co si máme myslet, co máme říkat, co máme dělat, co máme milovat, co máme nenávidět.  Do tohoto světa jsme pouštěli jen ty nejbližší a doufali jsme, že se nám tam ani jediná čiva Velkého bratra nedostane. No ne vždycky se to povedlo, ale v těch ostrůvcích jsme byli svobodni. To co máme v srdci nám přece nemohli vzít.

A najednou jako když náhle vysvitne sluníčko. A my jsme naivně věřili, že to národ se vzepřel a to zlo spontánně smetl. Vystoupili jsme ze svých ostrůvků, protože jsme si mysleli, že už jich není a nebude třeba. Přišla první dekáda dospělosti. Pro mne euforická 90. léta. Nadšení. Stouni na Strahově. Dobrá práce, slušné příjmy. Jak dlouho to člověku vydrží? Do chvíle než zjistí, že ani další vytoužená, za peníze zakoupená krásná nová Věc, umístěná do čtyř stěn příbytku těla nezaplní prázdno v duši, toho času příbytkem v těle? Nebo do chvíle, kdy v zoufalství přetrhne nit lásky, co už příliš bolela? Nebo do chvíle než si uvědomí, že nám lhali a lžou? Nebo do chvíle než zjistí, že vědecké objevy, které by zlepšili život všem lidským bytostem na světě, byly zašlapány mocnými tohoto světa do země, protože byly tak prosté a tak levné, že by se na nich nedalo vydělat?

Diktát všudypřítomné ideologie nahradil diktát všudypřítomných peněz (jak říkal český šašek královně: „Jednou, v budoucnu, paní, budou peníze…. papírové. A za papír, paní, za papír…“ (smích) „Absurde….“ – královna je Francouzka, král je Němec. Vlastně naopak…). Ideologie byla nahrazena zájmovou propagandou šířenou korporátními médii. Zase je nám diktováno, co si máme myslet. Dokonce ještě rafinovaněji než předtím. Mnohdy to jako propaganda ani nevypadá. Ani bychom ji v daném tématu nečekali.  A ve jménu jakýchsi podivných, prý vyšších, hodnot, z nichž se nakonec vždy vyklubou sobecké zájmy, dále tu a tam padají bomby na hlavy nevinných lidských bytostí. A u koryt jsou pořád ty samé  typy, jako tenkrát. Diktát Moskvy nahradil diktát Bruselu, kde sedí bývalí členové Nejvyššího Sovětu, bývalí maoisté, bývalé levicové extremistky s modrou krví. Nedivil bych se kdybychom tam našli i bývalé pasáky či bývalé kurvy (není–li ovšem toto slovní spojení stejným jevem, jako když v matematice chcete dělit nulou) . Ideálně by to zapadalo do světa, kde je více ceněna pornohvězda se silikonovými dvanáctkami a vulgárně masivními rty či veleprostinký kopálista z valašské vísky než lékaři, vědci či učitelé.

A do toho všeho ten náš trapný mumraj Kočí Íčko,  Jan Bémoušek, všudypřítomný černoprdelník Kečup Rok Kalousník, co už prý má nakradeno, trilaterální ondra V promopru, trilaterální kníže z Černé hory,  samozvaný vězeň svědomí Škárka, který už se mi ani nechce přesmyčkovat, zuby nehty se držící podrrrruh Bárrrta… Teď už znám to co každý ví, vládní krize nikdy neskončí, když už parafrázuji ty texty. Bestie požírá sama sebe a jak nám říká poslední průzkum veřejného mínění, sklidíme třešně.

Už delší dobu si pod těmito dojmy v hlavě připomínám tu naši hezkou tradici, kdy lidé popadnou nemravné a nenažrané správce společné kasy za límec a za gatě a šup s nimi skrz fenestru. U nás se tak stalo několikrát a to v letech 1419, 1483 a 1618. Ne vždy to dopadlo fatálně, Martinicovi „pomohla“ vzývaná panenka Maria (během pádu stihl vykřiknout „Jesu, Maria, miserere mei!“) Náš největší černoprdelník by jistě takovouto situaci, kdy lidé berou moc do svých rukou, nazval počátkem nacismu jako v Německu, protože na trefná přirovnání on byl dycinky kadet. A schválně jestlipak by panenka Maria pomohla i jemu. Přece: takový zbožný člověk to je. Vidíme to na každém jeho činu.

Ale nakonec se ke mně dostaly zprávy z Řecka. Lidé si tam vymysleli alternativní, virtuální, peníze, kterými poměřují směnnou hodnotu věcí a začali používat směnný obchod. Fuck the Euro. A já jsem si vzpomněl na jednoho z nejúžasnějších lidí 20.století. Na Gándhího. Na jeho nenásilnou nespolupráci. Na to, jak přesvědčil Indy, aby přestali nakupovat britské látky a porušil britský monopol na sůl. A uvědomil jsem si, že i my máme možnost se zbavit jha našeho otroctví. V současnosti se Gándhího příkladem řídí tisíce indickch vesnic, které metodou nenásilné nespolupráce blokují postup výrobců geneticky modifikovaných plodin jakým je například Monsanto. Uchovávají si nekontaminoné osivo pro budoucí generace. Náš současný svět je podmaněn rothschildovským bankovním systémem, jimi vytvořeným systémem distribuce energií,  vody a potravin.

To první, jak nám Řekové ukazují, lze instalovat poměrně rychle. Stačí definovat směnový ekvivalent a lze začít směňovat přímo zboží za zboží či zboží za služby. Bez prostřednictví peněz. Podobné systémy už tady byly dříve, ale měly jen velmi malý rozsah. Abychom zasadili smrtelnou ránu současnému špatnému systému je potřeba, aby se to rozšířilo v masovém měřítku.

Další na řadě by měly být distribuce energií. Existují vestavby do aut, které po nastartování začnou vyvíjet vodík, který se přimíchává do palivové směsi a snižuje spotřebu ropných paliv až o 50%. Je to lepší  než plyn, protože zůstává zachován výkon a těch zbylých 50% získáváme z vody, kterou doplňujeme do samostatné nádržky.

Dále by bylo potřeba, aby vědci přestali svými výzkumy sloužit současnému systému, navázali na výzkumy Nicoly Tesly, který se, jak říkají svědectví jeho spolupracovníků, naučil zužitkovávat volnou energii, která nás obklopuje, i přenášet energii bezdrátově. Problémem je, že když to zjistil jeho mecenáš, bankéř J.P. Warburg, který vlastnil patenty na rozvodné elektrické soustavy, okamžitě mu zrušil veškerou podporu. Ještě později „zcela náhodou“ vyhořel Teslův archiv, takže nikdo neví, kdo dnes materiály o Teslových závěrech a vynálezech má a skrývá. Možná, že je to stejná rodina, která uvrhla Teslu do chudoby. Naši současní vědci jsou samozřejmě v zajetí paradigmatu, který se naučili v našem vzdělávacím systému, totiž, že energii přenášet bezdrátově nelze, ale existence technologie HAARP (High frequency Active Auroral Research Project = Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkumný projekt ), kterou provozuje Pentagon na Aljašce, dokazuje, že to není pravda. Nikola Tesla sám prováděl výzkum přenosu energie pomocí vysokofrekvenčních vln. Jeho auto, luxusní sedan Pierce Arrow, přestavěné na volnou energii, se kterým se bez ropného paliva, s elektromotorem pod kapotou, proháněl po amerických silnicích je známým faktem. Vědci by tedy měli na tento výzkum navázat a dát lidstvu způsob získávání levné ekologické energie. Zásadou je, aby tito vědci přestali uvažovat sobecky a zkoumali tyto věci otevřeně a taky otevřeně a průběžně veřejnost informovali o svých objevech, protože jen tak lze zabránit tomu, aby si někdo přivlastnil jejich patenty a připravil ty, kdo se dostanou ke klíčovým závěrům, o život, aby tyto technologie zůstaly lidstvu nedostupné.

Peníze a energie. Bez masového používání těchto dvou komodit, se současný systém zhroutí, ti, kdož usilují o globální kontrolu, ji v okamžiku, kdy úroveň nespolupráce dosáhne kritického množství, ztratí. Pamatujme na to. Začněme s tím něco dělat ať trochu oponujeme onomu

„Co Čech to kverulant

Jsem člověk malé země

Věčně mi jede pant

Jen činit nechce se mně“