17. března a v Praze 26. března před 75 lety došlo doslova přes noc ke změně jízdy na silnicích zleva doprava. Proto jsem si dovolil dát do nadpisu tuto malou slovní hříčku, která ovšem funguje pouze v angličtině (right = vpravo i správně). Přeloženo do češtiny: Kdo způsobil, že vpravo je správně a vlevo je špatně?
ČEHO JE TA GILOTINA VLASTNĚ SYMBOLEM? SVOBODY, ROVNOSTI NEBO BRATRSTVÍ? UŽ VÍM: JEŽDĚNÍ VPRAVO!
Pro odpověď na tuto otázku musíme podniknout malou exkurzi do historie. Konkrétně do středověku. Levá strana cest byla vždy vyhrazena ozbrojeným rytířům, tedy příslušníkům šlechty, kteří na této straně jezdili na koních. Důvodem bylo, že spousta cest vedla lesem a lesy v temných dobách středověku byly plné lapků. Většina populace i v těch dobách byli praváci. Proto levá ruka vždy držela štít, pravá ruka vládla zbraní. Meč visel rytíři po levém boku, aby mohl snadno tasit. Od bližšího lesa vlevo byl kryt štítem, z pravé strany to k němu bylo přece jen dále, takže bylo méně snadné jej zasáhnout a vyhrnout se na něj znamenalo také překonat určitou vzdálenost, kterážto chvilka dala rytíři čas tasit a eventuálně manévrovat s koněm pro lepší obrannou nebo útočnou pozici. Volné prostranství po pravé straně koně bylo i lepší pro zasazování ran nepřátelům. Pravá strana cest v těchto dobách byla vyhrazena poddanstvu. Takto to zůstalo i v dobách renesančních a barokních, kdy byly lesy dávno vyčištěny od loupežníků a šlechta nejenže už necestovala na koních, ale v dobách míru ani ve zbroji. Zůstalo to tak, protože království bez tradic je ještě horší než republika s tradicemi, jak trefně podotkl Jan Werich.
Změna přišla během milníku, který ukončil staré dobré časy a nastolil prý volnost, rovnost a bratrství. Tim milníkem je Francouzská revoluce v roce 1789. Už nikdy nebude nikdo používat privilegium jízdy vlevo, ale každý občan bude chodit a jezdit po té straně, po níž je lid zvyklý. Tedy vpravo. A kdo by to nedodržoval, tak gilotině je fuk, kolik hlaviček spadne z krku. Francie toto nařízení uzákonila v roce 1794 a paradoxně nebyla první, protože severské Dánsko to udělalo rok před Francií. Ideologický důvod tohoto kroku u Dánů jsem nenašel. Protože Francii v té době patřila značná část dnešního území Spojených států a kanadský Quebec, bylo nařízení jezdit vpravo aplikováno i na zámořské državy.
Tento symbol rovnosti byl samozřejmě Napoleonovou armádou exportován do zbytku Evropy, čemuž se vyhnul hrdý Albion, protože zkrátka French cannot be trusted. Francouzům se nedá věřit. Velmi kuriózní situace panovala v Rakousku Uhersku, kde se jezdilo vpravo tam, kde se Napoleonovi při jeho tažení podařilo dosadit vlastní samosprávu. A po rozpadu Rakouska Uherska to tak i zůstalo. Proto v samotném Rakousku se jezdilo vpravo a v Československu vlevo. Až do okupace Hitlerem, který tak dokončil, co Napoleon začal o několik měsíců dříve, než by tato změna začala platit z rozhodnutí čsl. vlády z předchozího roku. Netřeba dodávat, že Spojené království i v té době odolalo a proto se tam jezdí vlevo dodnes, což je obzvláště hrůzné, když s vámi taxík v plné rychlosti najíždí na kruhový objezd doleva a vy máte na krátký okamžik infarktový stav, protože si myslíte, že ten šílenec za volantem se vás rozhodl zabít a vy nemáte žádnou možnost mu v tom zabránit. Tradiční londýnské cabs mají totiž mezi prostorem pro řidiče a prostorem pro pasažéry pevnou přepážku. Pro úplnost je třeba dodat, že vlevo se jezdí ve všech zemích Commonwealthu s výjimkou Kanady (viz Quebec)
Takže: Vive la France?
