Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si patrně náramně užívá rozjitřenou společenskou atmosféru. O samotě si mne ruce neb čím hůře tím lépe a těší se, jak zasedne ve Strakově akademii do premiérského stolce a bude VLÁÁÁÁÁDNOUT. Pamatuji jiného politika, který se na ten post třásl jako osika, dokonce to šlo vidět i v televizních přenosech, nakonec mu sklaplo a dnes je z něj marginální figurka politické scény. Jmenuje se Jiří Paroubek.
Chyba je systémová
Nejsem členem žádné politické strany, ale vždy jsem volil pravici. Levice je pro mě jen spousta žvástů, přerozdělování, což je nutný předpoklad pro jakoukoli korupci, a rozbujelý etatismus, který je pro mě nepřijatelný. Idea osobní odpovědnosti za svůj život, chuť nespoléhat se na stát, být pánem svého vlastního osudu a žít podle zásad slušnosti tj. nekrást, nepodvádět, neubližovat a hranice vlastní svobody vymezit tam, kde začíná svoboda druhých, jsem považoval za rozumný způsob bytí. Tímto se řídím dodnes, jen víra v parlamentní demokracii tak, jak je u nás nastavena je v troskách.
Sobotka přirovnává společnost k papiňáku a v tomto má pravdu. Jen jaksi zapomněl, že na onom pověstném ventilku Papinova hrnce sedí jako pořádná zátěž i on se svou ČSSD a zvyšuje tím v hrnci tlak. Příkladů korupce a dojení státního rozpočtu máme ze všech koutů politického spektra tolik, že z mého úhlu pohledu je úplně jedno, jestli je u kormidla Nečas, Sobotka, nebo skupina rudých byznysmenů v čele s Filipem. Kradou všichni stejně, a pokud ti "hloupí" voliči rozdali karty tak, že to jinak nejde, klidně budou krást i ruku v ruce, přestože v médiích hrají na občany divadélko o nesmiřitelném zápasu idejí. A poradí si i v situaci, kdy občané zvolí úplně někoho jiného – viz případ odvolaného primátora Liberce Jana Korytáře. Nikomu nevadilo, že před radnicí stojí občané Liberce na protest proti jeho odvolání. Pokusil se sáhnout jim na jejich kšefty, pryč s ním. A byla to zrovna ČSSD, která odvolání spunktovala. A nyní má ODS a ČSSD obsazeny posty ve všech dozorčích radách firem, které město vlastní a pokračují v dojení městského rozpočtu jako před volbami. Měli je občané, když pana Korytáře odvolávali, poshazovat z oken. „To je u nás taková tradice“ řečeno slovy sládka z Audience.
K tomu všemu zde máme lidi jako je Alexandr Lockheed Vondra von Westinghouse, agent Pravdy a Lásky v řadách ODS, zřejmě agent CIA v řadách vlády, elitář, který občanem hluboce pohrdá a považuje se se svými přáteli za vyvolence, kteří by měli být v novém světovém pořádku místní odnoží vládnoucí vrstvy. A tento sympaťák dohlíží, aby Česká republika nesešla z kurzu, který ji vymezili globální hráči.
V minulých volbách udělali občané velkou věc. Pokusili se změnit ve stranických sekretariátech přednastavené složení parlamentu tím, že vykroužkovali nejzkorumpovanější hajzly a poslali do parlamentu lidi, kteří vzhledem ke své pozici na volebním lístku měli nulovou šanci na zvolení. Ukazuje se, že to nestačilo a že hydra klientelismu a korupce má kořeny tak hluboké, že změna několika osob v parlamentu je málo.
Potřebujeme zcela vyměnit politickou garnituru a zavázat nově zvolené zástupce k takovým změnám, které posílí demokracii v naší zemi o prvky jako například:
- Zrušení poslanecké imunity
- Odvolatelnost zvoleného zástupce
- Každý okrsek si volí přímo svého jednoho zástupce, žádné přepočty, zástupce je svým voličům přímo odpovědný
- Přesné definování situací a událostí, které musí být rozhodovány v celonárodním plebiscitu včetně způsobu, jak musí být pokládány otázky do těchto plebiscitů a včetně práva občanů tento plebiscit vyvolat
- Vznik institutu občanských komisí, které by předkládaly řešení určitých problémů
- Změna ústavy tak, aby všechny prvky přímé demokracie obsahovala
- atd.
Na Islandu tuto změnu dokázali po bankovní a finanční krizi lidé prosadit. Jejich příkladem se inspirovala nyní stále (pro nás téměř neviditelnái) probíhající španělská revoluce. Pokud jsem dobře informován, tak podobné iniciativy se objevují v Anglii, takže nejsme sami, kdo jsou krajně nespokojeni s tím, jak jsou spravovány naše společné zájmy a naše peníze. Zdá se, že pokud se chceme pohybovat v rámci demokracie, je posílení přímé demokracie a omezení stranické demokracie jediný způsob, jak z tohohle bordelu ven. Ostatní alternativy už nemají s demokracií nic společného a jsou strašně riskantní (např. osvícená despocie), protože moc má korumpující sílu.
Proto, prosím vás, nevěřte ani Sobotkovi ani Nečasovi nebo úlisnému Kalouskovi a už vůbec ne Filipovi, protože ti všichni pracují jen na posílení moci vlastních stran a využívání výhod, které jim z této moci vyplývají. Dával bych si ale pozor i na elitáře z klubu Pravdy a lásky, kteří např. nepochybně stojí za novou iniciativou „Veřejnost proti korupci“ - bohulibý název, spousta angažovaných známých tváří jako při televizní stávce, ale obávám se, že to celé bude sloužit jen jako zastírací manévr pro Vondru, aby se zametlo ProMoPRo a na další mocenské kroky, které člověk ani nedohlédne. Navíc pravdoláskaři jsou příliš napojení na podobně elitářské kruhy v zahraničí. A důvěřovat lidem, kteří mají pocit, že jsou vyvolení? No to ani náhodou.
K jakékoli pozitivní změně bude ale zapotřebí více než jen dopravácká stávka kvůli partikulárním zájmům. K tomu bude zapotřebí celonárodního hnutí a soustředěného tlaku na moc. Nevím, jestli už jsou občané České republiky naštvaní dost, aby k tomu mohlo dojít, ale zkušenost mi říká, že ještě ne. Uvědomme si však, že každý den nás stojí další a další milióny dluhů a každý den je z nich velká část nasměrována do kapes korupčníků a lobbyistů.
