Propagandistická mašinérie kolem Karl von Schwarzenberga. Bravo!

Dnešní článek idnesu ohledně omluvy scénáristy Stránského Martinu Dejdarovi odhaluje, že celá aféra byla pravděpodobně jen připraveným dalším kolem propagandistické kampaně ve prospěch Karla von Schwarzenberg

Pojďme si projít celou genezi. Nejprve se objeví zpráva, že scénárista Stránský a režisér Bočan odmítají další spolupráci s Martinem Dejdarem, protože volí kandidáta podporovaného komunistickou stranou. Následuje poměrně jednoznačně odmítavá reakce zastánců i odpůrců Schwarzenberga v dikusích pod články, na blozích. Další den se začnou objevovat podrobnosti celé, v této chvíli již nabobtnalé, kausy. Scénárista Stránský si sype popel, že to je celé jeho práce, že Bočan za nic nemůže, že to prohlásil i jeho jménem a že to bylo ve vzteku.

Až po tento moment to vypadá, že aféra Karl von Schwarzenbergovi spíše uškodí. Jenomže přichází inkriminovaný článek na idnesu, který je školní ukázkou propagandy nejhrubšího zrna.

V celém článku jsou citováni výhradně příznivci knížete, kterak nesouhlasí se Stránským, Michal Horáček své preference dokonce jen tak mezi řečí prohodí („však tady všichni podporujeme Karla“) a nakonec korunu všemu nasadí psycholog Hubálek (v závorce za jeho jmenem info, že taky Karla) v samostatném videoklipu, kde oznámi národu, že je už potřeba, aby tady byl konečně prezidentem někdo, kdo se slušně vyjadřuje a že Schwarzenberga volí ta vzdělanější, kultivovanější a slušnější část národa, zatímco Zemana naopak.

Hubálek je tedy elitář, který bez toho, aby měl v ruce jakoukoli studii, která by podpořila jeho tvrzení, udělá z voličů protikandidáta blbce. Slovem demokrat.

Takže já tvrdím, že voliči Karla von Schwarzenberga se dělí hned do několika skupin (tedy není to taková kompaktní skupina nevzdělaných nekultivovaných neslušných blbečků jako u Zemana)

1. Prodejní bezpáteřní „umělci“, kteří když z toho kouká prospěch, podepíší klidně antichartu nebo vstoupí do KSČ, upíšou se ďáblu, cokoli, jen aby mohli hrát, režírovat, psát, vystavovat atd. za jakéhokoli režimu (za všechny jmenujme Svěráka, Menzela ad.)
2. Bývalí komouši, kteří se sdružili v roce 77 do tzv. Charty 77, aby mohli poté, co se velmoci domluví na zrušení sovětského bloku převzít moc. Myšlením samí kovaní bolševici, někteří dokonce s přímou účastí na represích v 50.letech. To převzetí moci se jim na první pokus moc nepovedlo, protože je rychle vytřepal ze sedel nenáviděný Klaus.
3. Tzv. intelektuálové, na které se více méně vztahuje totéž, co na „umělce“. Sám elitní pan Slavomír Hubálek, který hluboce pohrdá běžnými lidmi (třetina z nich jsou podle jeho vlastních slov pitomci), je podle tvrzení disidenta Petra Cibulky spolupracovníkem ruské rozvědky GRU.
4. Propagandou zblbnuté ovce.

Co se vlastního prohlášení Hubálka týče mohu k tomu říci jenom následující:

1. Slovník Schwarzenberga si v ničem nezadá se slovníkem Zemana, oba si nejdou daleko pro expresivní výraz
2. Pro mne osobně je mnohem důležitější CO bude prezident dělat, než JAK to bude oznamovat.
3. Schwarzenberg je zastáncem německých resp. sudetoněmeckých zájmů. Češi jsou mu ukradení. Vždy to tak bylo.

Narazil jsem teď na několik článků a po internetu běhá e mail, které mají jeden společný rys. Všechny vychvalují činnost Schwarzenbergů za války, resp. činnost samotného Karla v době před plyšem, kterak pomáhal disentu. Ano Chartě pomáhaly i nejrůznější sudetendeutsche landsmanschaft, které určitě moc dobře věděly, proč do českého disentu sypou peníze. Však se jim také jel svatý Václav ihned po svém zvolení prezidentem poděkovat a za příkoří, kterých se na nich dopustila ta „odporná česká soldateska“ během divokých odsunů, omluvit. Jeho cesta byla fackou do tváře všem českým vlastencům, kteří byli nacisty za války týráni, vězněni a vražděni. A taky byla jeho cesta fackou do tváře bratrům Slovákům, kam měl, pokud by byl skutečně československým prezidentem, jet jako první. Karl von Schwarzenberg při těchto faux paux stál po boku našeho prvního postkomunistického prezidenta. Zde je rozhodně zajímavé konfrontovat tyto činy s prorockými slovy, které u příležitosti podpisu Dekretů řekl prezident republiky Edvard Beneš:

Vážení spoluobčané,

v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939.

Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli poprávu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.

Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.

Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.

Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává.

Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.

Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv, a v kterékoliv době.

Váš  dr. EDVARD BENEŠ

Praha, květen 1947

Co se chování  rodin Havlů a Schwarzenbergů za okupace týče doporučuji knihu Paula Polanského Bouře. Američan Paul Polansky je bývalý juiorský mistr USA v boxu, který přijel do České republiky v roce 1994 zpracovat jako genealog původ jedné americké rodiny. Při práci v archívech narazil na složku dokumentů o koncentračním táboře Lety. Začal se tématem zabývat a vznikla kniha Bouře, která poměrně dopodrobna a výhradně na základě archivních zdrojů popisuje činnost rodin Schwarzenbergů a Havlů za okupace. První vydání knihy v 90. letech čirou náhodou zničila prasklá vodovodní trubka nad skladem, kde byl celý náklad před distribucí uložen.

V roce 2011 byla kniha díky týdeníku The Prague Post vydána znova. Místopředseda Senátu Petr Pithart k tomuto opětovnému vydání řekl, že obvinění, která Polansky vznesl, je nutné vzít vážně: "Jestliže to, co Polansky říká, je pravda, Schwarzenberg bude muset s něčím přijít a usmířit se se svojí minulostí."

No a tak Schwarzenberg provedl sebereflexi a přišel se svou kandidaturou na prezidenta.

Kniha se dá i stáhnout z internetu.

Inkriminovaný článek na idnes s výživným videem rozvědčíka Hubálka

(http://zpravy.idnes.cz/omluva-dejdarovi-a-politici-dp3-/domaci.aspx?c=A130121_144551_domaci_jw)