Kdo má prospěch ze smrti Borise Němcova

Západní média pochopitelně již několik dní v souvislostí s vraždou Borise Němcova hýkají v dalším kole protiputinovsky laděných závěrů, podobně jako po pádu letadla MH 17, kdy již po 5ti minutách věděli všichni režimní pisálci, jak to bylo a kdo za to může (a dnes všichni, včetně vyšetřující komise, mlčí jako hrob). A kritického myšlení zbavení korporátně-mediální konzumenti prefabrikovaných názorů hltají tuto "publicistiku" a následně umisťují své emotivní výkřiky do diskusí. A jen málokdo z nich si pokládá tu nejzákladnější a nejprostší otázku: Kdo bude mít z Němcovovy smrti prospěch?

Několik slov o oběti. Boris Němcov byl liberální politik, který, slovy naší političky- knihovnice podobného příjmení, Miroslavy Němcové, patřil k "nesystémové" opozici. Tato opozice měla a má mezi obyvatelstvem zcela minimální podporu (někde pod 5%). Aby zvýšil svou schopnost dostat na své protestní akce alespoň o trochu více lidí, byl ochoten se v minulosti účelově spojit téměř s kýmkoli. Tu s ultranacionalisty jindy zase s homosexuálními aktivisty. Jedno je jisté. Boris Němcov byl politicky téměř bezvýznamná figurka. Svým spojením s ultrapravičáky Anatolie Čubajse přišla jeho strana i o účast v parlamentě po volbách v roce 2003, kdy společně obdrželi 4% hlasů (5% kvórum).

A nyní tedy hlavní otázka: Jaký význam by pro současnou ruskou moc (neboli Vladimíra Putina) měla smrt politické nuly? A ještě druhá otázka: Prospěje násilná smrt (byť bezvýznamného) opozičního politika více těm, kdo si přejí politické změny v Rusku nebo těm kdo by rádi udrželi status quo?

Tyto dvě otázky si zřejmě uvědomují i Němcovovi političtí souputníci jako bývalý šachový šampion Boris Kasparov nebo poloviční Japonka Irina Chakamadova. Jejich prohlášení pro tisk jsou proto v souvislosti s Němcovovou smrtí velmi zdrženlivá.

A tak ten kdo naplno propagandisticky využívá Němcovovu násilnou smrt i včerejší zhruba 50ti tisícový pochod (0,6% obyvatel Moskvy) na uctění jeho památky, je západní korporátní tisk, který se zoufale pokouší živit obraz Putinova Ruska coby nepřítele a hrozby. 

Tak nějak maně jsem si vzpomněl na mrtvého studenta Martina Šmída...