Bezletová zóna nad Libyí aneb oč v arabských zemích a jinde jde.

Nepokoje v arabských zemích nám sice poněkud překryla tsunami, radioaktivní mrak a nezměrné utrpení lidí v Japonsku, ale přesto nám média naservírovala alespoň informaci o tom, že Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o bezletové zóně nad Libyí a že Kaddáfí ustoupil. Příznačné je, že o dění v ostatních arabských zemích není nikde ani zmínka. Ve svém posledním článku s názvem „Další humanitární bombardování? No těbůh!“ jsem se zamyslel nad skrytými zájmy první mocnosti a lidí v jejím čele v době, kdy zachraňovali zločinci vedené kosovské Albánce před zlými Srby. A připojil jsem doušku, o své zvědavosti dozvědět se, jaké skryté zájmy stojí za nepokoji v severní Africe nyní.

JFK po návštěvě v Dallasu Objevily se informace o tom, že v arabských zemích se začaly objevovat muslimské banky a lidé si ve stále větší míře půjčují peníze právě u těchto bank. Zde je nutná malá odbočka s vysvětlením. Islám je jediným z velkých monoteistických náboženství, kterému se podařilo udržet v islámském právu zásadu, že peníze se nesmí půjčovat na úrok. Ekonomická věda by zřejmě vypadala zcela jinak, kdyby světové ekonomice dominovalo islámské pojetí bankovnictví. Pravděpodobně by neexistovaly pojmy jako časová hodnota peněz či diskontování na budoucí hodnotu, které poměrně často používá ve svých statích pan prezident Klaus a kterému pohříchu většina lidí nerozumí. Ale zpátky k tématu. Pokud je tato informace o rozmáhajících se muslimských bankách pravdivá, máme důvod pro destabilizaci arabské společnosti jako hrom. Dosud si všichni půjčovali v rothschildovských bankách a na úrok. Přesun půjčování jinam znamená nejen ztrátu byznysu, ale zejména ztrátu vlivu a to je něco, co tyto kruhy nikdy nepřipustí. Abychom si uvědomili, o jakých sílách a o jaké bezohlednosti mluvíme, je zapotřebí menší historický exkurs. Píše se rok 1815 a Napoleon prohrál v bitvě u Waterloo. Bitvu sledoval z povzdálí špeh Rothschildů, kteří, jak je u nich zcela běžné, financovali obě strany konfliktu. V okamžiku, kdy bylo jasné, že Napoleon prohrál, špeh vyrazil na cestu a protože měl připraveny čerstvé koně i rychlou loď dorazil do Londýna 20 hodin před oficiálními zprávami. Rothschild roznesl zprávu, že Napoleon vyhrál a ceny akcií na londýnské burze padly na dno. Než byla zveřejněna oficiální zpráva, měl Rothschild zkoupenu většinu britské ekonomiky. Měli ho tenkrát zlynčovat a vyvlastnit, ale neudělali to. Emise peněz jsou v Anglii kontrolovány privátními bankami, které je půjčují na úrok vládě. Britská vláda je tedy v područí těchto bankéřů. Jeden z dynastie Rothschildů k tomu řekl: „Pokud mohu kontrolovat národní měnu, je mi jedno, kdo píše zákony.“ Otcové zakladatelé Spojených států si rizika privátně kontrolované centrální banky byli vědomi. Boj za nezávislost byl postaven na snaze osvobodit se od jha daní na úroky z půjčených peněz. Spojené státy odolávaly se střídavými úspěchy tlaku bankéřů až do roku 1913, kdy prezident Woodrow Wilson podepsal zákon o zřízení FED jako centrální banky, která vydává peníze. Tuto banku založila a kontroluje skupina mezinárodních bankéřů v čele s Rothschildy (dále Rockefeler, J.P.Morgan, Warburg ). Oni stojí za rozpoutáním všech větších krizí, které ožebračují malé a chudé, zatímco oni bohatnou, a podle všech indicií stáli i za rozpoutáním všech velkých válek 20. století, které, jak jinak, financovali z obou stran, zatímco jiní umírali. Kdokoli vlivný se jim pokusil otevřeně postavit, zaplatil životem. V roce 1936 např. otrávili člena Kongresu Louise Mc Faddena, protože chtěl vedení FEDu zažalovat za rozpoutání velké hospodářské krize v letech 1929-33. Naposledy to byl prezident John Fitzgerald Kennedy, který 4. června 1963 podepsal výkonné nařízení 11110, které by umožnilo ministerstvu financí (US treasury) vydávat peníze bez FEDu a započal kroky na zrušení FEDu. O půl roku později si vyjel do Dallasu a vrátil se ve futrálu. Jeho nástupce Lyndon Johnson do futrálu nechtěl a jeho výkonné nařízení zrušil. Vraťme se tedy k arabské krizi. Pokud je jedním z důvodů současného arabského neklidu obava mezinárodních bankovních kruhů ze ztráty vlivu a politické kontroly, je zřejmé, že je nějaké oběti na životech nezastaví. Jiné motivy, kromě zmíněného a obligátní kontroly nad zdroji ropy, zatím nevyšly na světlo. Čas ale vždycky způsobí průsak informací, takže celou záležitost budu zblízka sledovat a o vývoji informovat. Na závěr pro případné ideologické nálepkovače. Jsem svým přesvědčením pravicový liberál. Vážím si osobních svobod a osobní odpovědnosti jednotlivce. V pravicovém vidění světa není nic sobeckého, jak se nám dnes spousta lidí snaží namluvit. Vadí mi, kam se naše společnost posouvá: do přeregulovaného, byrokraty a zmíněnými bankovními kruhy ovládaného světa. Vadí mi bezohlednost těchto kruhů. Nemám nic proti kumulování majetku, ale vadí mi, pokud to odnášejí prostí lidé. Podíl těchto kruhů na rozpoutání např. 2. světové války měl za následek nezměrné utrpení a zbytečnou smrt desetimiliónů lidí a prakticky byla z evropského kontinentu s germánskou důkladností vymazána jedna starobylá kultura, která se podílela na formování moderní Evropy. To všechno mi vadí. A pokud bude současný vývoj pokračovat, zbudou nám místo osobních svobod jen oči pro pláč jako nám zbyly rtuťovité výbojky místo starých dobrých žárovek. A hodlám o těchto věcech psát dále, pokud cenzura nezasáhne. Jestli si někdo myslí, že slyším trávu růst, nechť si poslechne projev již zmiňovaného JFK k americkému lidu, když zahajoval své kroky vedoucí ke zrušení FEDu: http://www.youtube.com/watch?v=GFvSWad4x4s

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jaroslav Moučka | pátek 18.3.2011 19:08 | karma článku: 28,38 | přečteno: 2531x
  • Další články autora

Jaroslav Moučka

Osídlení Sudet

1.2.2017 v 10:37 | Karma: 28,85

Jaroslav Moučka

Trump versus Streep

30.1.2017 v 10:22 | Karma: 35,30

Jaroslav Moučka

Proč nechodím k volbám

26.4.2016 v 9:02 | Karma: 18,88