Povolební pohoda aneb trochu kocovina?

Parafrázuji výrok ze slavného Haškova Švejka."Tak nám zabili mistra diskuzí " chce se mi zařvat a s kamarádkou Kolomazníkovou zalomit rukama. Ona totiž těma rukama lomí skoro pořád. Teda vždycky, když ji vidím, babu letákovou. Říkám jí tak, protože jediný co čte, jsou letáky všech supermarketů, pak v nich šmejdí a „výhodně“ nakupuje. Teda myslí si to. Tuhle brečela, že se jí v těch zlevněnejch moukách drží „ňáký divný brouci“. Dobře jí tak, bábě hamižný!!

Ještě jsem tak trochu „shocking“ z výsledků voleb, vážení. Příjemně tedy. Pokusím se vysvětlit proč. Možná se i politicky znemožním, ale to už dnes není trestné. Pozorní čtenáři asi už stejně to moje „znemožňování“ poznali z předchozích, drobet ironizujících příspěvků.

Nevím, jestli to tak připadá jen mně, ale nezdá se vám, že je na blogu politicky nějak mrtvo. Pominu-li ovšem „štěky“ blogerů, komentujících každý „pšouk“ vypuštěný medii do éteru.  Kolegové blogeři kteří si na tomto principu založili svoji „psovskou“ image, číhají jak supi na jakýkoliv kotrmelec či zajímavý výrok nové politické garnitury. Oranžoví se stále neprobrali z šoku. A mistr diskuzí „štěká“ moudra na svém blogu. Ještě, že je to na konkurenčním serveru. Nevím, kde má blog jeho ctěná choť, ale stihla už napadnout všechny ženy na politické scéně. Na kterou se pravděpodobně, jako jediná žena v republice vyšplhala nikoli „přes postel“ ale „přes mozek“. A má holčičku. Výkon hodný stínové manželky.

Naopak jsem rád, že se opět objevily zajímavé úvahy, recitace, fotky, meditace, ironie, blbinky či moudra kolegů, píšících pro radost a snad i pro pocit seberealizace.  Pro mne a pro skoro deset tisíc čtenářů to byl např. Bobík kolegyně Ludmily.

Ale zpět k mému povolebnímu hodnocení. Pro případné rowdies diskuzí upozorňuji, že jde pouze o náhled jednoho seniora, který na volbách prodělal maximálně onen slavný třináctý důchod. Už jsem si to „obrečel“ v předchozích článcích. Současně jsem v „burcujících“ analýzách poděkoval mladým i seniorům za znovunalezenou paměť.

Pokud jste po vyhlášení výsledku voleb zaslechli z K. Varů obrovskou „šlupku“, byl to pouze kámen, odpadnuvší od mého srdce.

Zablokování hrozby opětně se na nás valícího socialismu i s jeho příznačným blahobytem, byla opravdu úžasná zpráva. Balzám po té oranžové mega kampaní za naše budoucí daně.

Konečně tedy máme silnou vládu s klidným, vulgarizmy neoplývajícím premiérem. A můžete mi moje konstatování otloukat o hlavu jak je libo. Jde pouze o moje vnitřní přesvědčení pravicového voliče a povšimněte si, prosím, nevnucuji!! Na rozdíl od příspěvků jiných kolegů.

Je jasné, že nová vláda musí ukázat, co umí a to v konkrétních krocích. A když vidím to „vzedmutí“ odborářských bossů a ten klid před bouří, tuším, že vykročila dobře. Před několika dny požádala o důvěru. Ačkoliv ji v podstatě měla zajištěnu koaliční dohodou, neobešlo se to bez obvyklého parlamentního „tyátru“. Nebylo ti sice divoké či „vono“ ale někteří hulváti se samozřejmě nezapřeli. Jmenovat není nutné, jsou dostatečně „profláknuti“. Mistr diskuzí měl možnost „zazářit“ opět v mediích a tak nenechal na koalici ani nitečku suchou. A pan Rath byl, jako obvykle, pokud jedou televizní kamery, k popukání nebo k pláči. Ministr Bárta málem chytil „škytavku“. Pánové opět předhodili munici skupině blogerů.

V poslední době se stal miláčkem medií, pardon bulváru, mistr Pomeje a neodolatelná smolařka Yvetka. Tak se probuďte, vážení opoziční poslanci. Přeci se nedáte zahanbit nějakým zblblým párem. Jasně. V minulém parlamentu to byla legrace, ale momentálně je vaše rétorika spíše žalostná. A komunisté? Škoda papíru….

Včera mne, v živé rozhlasové půlhodince se známou, mediálně kontroverzní osobností, zaujala otázka moderátorky: „Jak hodnotíte, pane Knížáku povolební situaci?" Zbystřil jsem sluchy. Odpověď „knížákovská“ a naplno: „Za největší výhru těchto voleb považuji odstranění nebezpečného Paroubka"…

Pan Knížák „není můj šálek kávy“. Byl mi dnes sympatický...

Děkuji a přeji hezký den.                          Váš Jiří