Zima letos nebude. Tedy aspoň v České republice

Vím, tohle tvrzení zřejmě nevyvolá na tvářích milovníků zimních sportů úsměvy. Na druhou strau to má ovšem příznivější stránku pro nás všechny. Třeba v tom, že silničáři ušetřili díky mírnému počasí v zimních měsícíh stovky milionů na tom, že nesolili, nehrabali, nevyjížděli rozmrazovat silnice. Těším se proto, jako příznivec jízdy na bicyklu, že letos budou opravy vozovek lepší, silnice vydrží více a záplat bude méně.

Říkáte, že je to planý sen? Agenturní zprávy říkají, že ušetřené peníze za nesolení, za neodklízení velkého objemu sněhu a další ryze zimní zábavy za peníze daňových poplatníků, by se měly vrátit zpět do dopravní sítě. Tak by to mělo být viditelné na kvalitě silnice, ne? Ale máte pravdu, je to jen marný sen. Každou zimu si říkám, když dojde k nějakému překvapení kvůli sněžení a zimě, že má vlastně celá Evropa štěstí.

Pokud by totiž ČR geograficky ležela někde v horských masivech Alp, místo Rakouska či Švýcarska, nebylo by to pro půlku Evropy v zimě asi jednoduché. Tedy, bráno výroky silničářů v médiích a skutečným stavem silnic poté, co napadnou nečekané centimetry sněhu. Inu, děláme si v Česku legraci s jižanských národů, že mají "maňánu" na všechno, ale nelžeme si do vlastní kapsy, o moc líp na tom dneska nejsme ani my. Necháme si líbit předpisy, že se v zimě nemáme starat o chodníky a ledovku a pak se kvůli tomu ani bez úrazu neprojdete centrem měst. A s údržbou a správou silnic je to samé.

Takže zpět k příkladu. Je štěstí, že v zimě nemusejí kamiony jezdit horskými tunely mezi jihem Evropy a severem kontinentu přes potenciální území ČR. Máte pravdu, takhle řečeno, to zní příliš kriticky a mentorsky. Ale, nebylo by to tak? Pokud odhléhneme od toho, že i v ryze horských zemí, jakými jsou právě Rakousko, Švýcarsko a další, dochází pravidelně k nečekaným situacím, funguje tam údržba a správa silnic viditelně lépe a efektivněji. Vím, za to nemůžou zaměstnanci. A taky to neznamená, že by to tu všechno fungovalo špatně, jen... Jen má člověk pocit, že to nefunguje. 

K téhle úvaze mě ale, přiznám se, nepřivedlo počasí. Ale docela něco jiného. Podle včerejší reportáře České televize, čítá průměrná doba vyřízení jedné soudní žaloby téměř tři sta dní. Tak si to představte. Nesnášíte se s manželkou/manželem, dohodnete se, často dost klopotně, na tom, jak se rozejít, aniž byste si museli fyzicky ublížit a pak... A pak tři sta dní čekáte až vás soud zavolá. Na první stání. Neuvěřitelné, že? A to jsou soudci zavaleni papíry, byrokracií, vyřizováním stále většího objemu lejster. V online věku a internetovým systémům. Nechce se tomu ani věřit.

Přiznám se, že pak vypadá i zpráva o tom, že silničáři ušetří stovky milionů jako novinka z jiného světa. Bez ohledu na to, že ani letos po létě nebude tankodrom, označovaný jako D1, spraven, že ani po létě, nebude dík ušetřeným milionům za úspory v zimě, většina silnic opravena tak, že na ně nebudou muset vjet bagry i další sezónu. Smutným povzdechem je totiž to, že stále více se v téhle zemi přestává dělat kvalitně a přemýšlet selským rozumem. Ne na všechno se totiž dají vymyslet pravidla a zákona. Chcete si o tom popovídat? Přijďte se podívat na Facebook.