EU a Island: Stopka nebo jen omezená rychlost?

Vláda islandského premiéra Bunnlaugssona se rozhodla stáhnout žádost o členství země v Evropské unii. Islandská veřejnost se však s tímto rozhodnutím nechce smířit. Minulý víkend proběhla na ostrově, který má jen o málo více obyvatel než Ostrava, na tamní poměry velká demonstrace. Opozice se domnívá, že vláda k tomuto kroku nemá mandát.

Islandská pravostředová vláda se o podobný krok pokusila již v roce 2014. Tento krok však nakonec neuskutečnila. Podlehla totiž tlaku veřejnosti, která požadovala k odpovědi na tuto otázku uspořádání referenda. Ve čtvrtek Reykjavík vydal prohlášení, že o vstup do Evropské unie už nebude usilovat.

Opoziční seskupení čtyř parlamentních stran zastává názor, že jediným orgánem, který může stáhnout žádost Islandu, je parlament. Vedoucí představitel Sociálně demokratické aliance Árni Páll Árnason prohlásil, že Island i nadále zůstává kandidátskou zemí.

Opoziční strany v tomto smyslu již čile komunikují se zástupci evropské osmadvacítky. Ministr zahraničí Islandu Sveinsson, který nařknul opozici z vlastizrady. Tomuto názoru by mohla napovídat i skutečnost, že zájem obyvatel Islandu o členství v EU není vysoký. Podle průzkumu  veřejného mínění, který proběhl v únoru, bylo pro vstup země do EU celkem 33 procent dotázaných. Naproti tomu proti tomu, aby se Island stal 29. státem Unie, bylo celých 49 procent. Z příznivců vládní koalice podporovalo vstup země do EU 10 procent, mezi odpůrci se našlo 52 procent těch, kdo se vstupem země do Unie souhlasili.

Názor právních expertů na současnou situaci není jednotný. Někteří se domnívají, že závazným je vyjádření parlamentu, jiní toto stanovisko nesdílejí. Proces dalšího rozšíření EU tak bude ještě zajímavý. Řečeno řidičským žargonem, není tedy jasné, jestli v otázce přístupu Islandu k EU vystavila islandská vláda stopku nebo jenom omezila rychlost?