Příběh zlata

Zlato je mezi lidmi oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě přibližně 170 miliard amerických dolarů.  

Rekordnímu zájmu investorů se těšilo především zlato ve fyzické podobě. Oproti roku 2012 vzrostla poptávka po žlutém kovu ve formě slitků a mincí o 28 procent. Poptávka po špercích stoupla o 17 procent.

Z pohledu celkového trhu se zlatem však poptávka po zlatě výrazně poklesl. Pokles poptávky po zlatě byl způsoben především poklesem zájmu o tzv. „papírové zlato“ (tj. o ETF fondy, které se zabývají investicemi do zlata). V roce 2012 vzrostl objem „papírového“ zlata o 279 tun. V roce 2013 však nastaly obrovské výprodeje. Nakonec investoři prodali akcie ETF fondů, které představovaly objem 881 tun zlata. Celkový trh se právě kvůli výprodejům ETF fondů propadl objemově o 15 procent. Při přepočtu na americké dolary činil propad trhu dokonce výrazných 28 procent.

Na straně poptávky tvořila výraznou sílu především skupina centrálních a národních bank. Díky nim byl zachován již tři po sobě jdoucí roky trvající trend převahy nákupů nad prodeji žlutého kovu. V prosinci roku 2013 byly největšími držiteli zlata USA (více než 8 tisíc tun), Německo (3,4 tisíce tun), Mezinárodní měnový fond (2,8 tisíce tun) a Itálie (2,4 tisíce tun). Čína, která se umístila na 6. místě, vlastní celkem 1 tisíc tun zlata. V uvedených státech (samozřejmě kromě MMF a také Číny) tvoří zlato 65 a více procent celkových rezerv. Výjimkou je Čína. V Říši středu tvoří zlato pouze 1 procento celkových rezerv. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ uvádí Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů společnosti Safina, a. s. „Podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent,“ uvádí materiál společnosti Safina.

Obyvatelé jednotlivých asijských zemí - především Číny a Indie - však vnímají situaci odlišně. Oba tyto státy z historicky poměrně dlouhého hlediska využívali zlato při tvorbě uměleckých předmětů a šperků. Ale i tady zejména v poslední době roste obliba zlata jako investičního nástroje. Trh investičních slitků a mincí rostl meziročně o 38 procent. Indický trh investičního zlata posílil o 16 procent. Objem zlata, které nakoupili čínští spotřebitelé v roce 2013, dosáhl rekordní hodnoty více než 1 000 tun. Růst poptávky po investičním zlatě byl viditelný i v jiných oblastech – v USA o 26 procent a v Turecku činil meziroční růst dokonce 113 procent. K největšímu nárůstu poptávky po zlatých mincích a slitcích však došlo v Egyptě. World Gold Council uvádí, že meziroční změna poptávky činila až 738 procent. Když se však tato hodnota převede na tuny, není výsledek (tedy růst z 2,1 na 15,5 tun) tak ohromující.

Globální nabídka zlata v roce 2013 byla tvořena ze dvou třetin z těžby. Zbývající třetinu nabídky tvořil recyklovaný kov. Objem celkové nabídky v loňském roce dosáhl hodnoty 4,34 tisíce tun. Největším dodavatelem zlata je Čína. Na světové nabídce zlata se podílí 13 procenty. Východní Asie (včetně Číny) tvoří 23 procent světové produkce zlata, Latinská Amerika se podílí na světové nabídce 21 procenty, Severní Amerika pak 12 procenty. Přibližně 20 procent světového zlata pochází z Afriky. Střední Asie a východní Evropa poskytuje také 12 procent celkové produkce zlata.

Světové zásoby zlata jsou výrazně omezené. V roce 2012 činil odhad zásob zlata pod zemským povrchem přibližně 174 tisíc tun. Kdyby bylo toto zlato odlito do tvaru krychle, byla by její hrana 20 metrů dlouhá. V roce 2013 se celosvětově vytěžilo 3 tisíc tun zlata. Do oběhu se dostalo 2 960 tun. Oproti tomu recyklací bylo získáno 1 370 tun žlutého kovu. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, a. s. „Nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech – jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“

Citace pocházejí z materiálu společnosti Safina, a. s.: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013 dosáhla globálního rekordu, nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína