Novinářská cena 2013 za reportáž Petra Vavroušky

Před časem proběhla na internetu i v ostatních sdělovacích prostředcích zpráva o ocenění, které získal Petr Vavrouška za svou reportáž o registrovaném partnerství v Polsku. Autor v ní rozebírá situaci homosexuálních registrovaných párů v Polsku.  

Na začátek musím podotknout, že svou orientací patřím k „většinové“ společnosti. Ale dokážu si představit situaci těch, kterých se reportáž týká. Oni si svou orientaci nezvolili. Zajímavé jsou argumenty, kterými jednotlivé strany podporují svůj názor. Je jasné, že prvním argumentem, kterým zastánci „většinové“ společnosti argumentují, je, že ze vztahu lidí stejného pohlaví nevzejdou biologičtí potomci. I když dnes už věda dospěla do takového stadia, že i tohle je spíše než „technický“ problém otázka morálky a práva. A pak mě napadlo – neměly by se tedy „zakázat“ nebo nějakým způsobem „postihovat“ svazky, v nichž jsou sice zainteresováni lidé (jak říkal můj oblíben seriálový hrdina z polní nemocnice 4077 Benjamin Hawkey Pierce) „úplně opačného pohlaví“, kteří však z nějakého důvodu nemohou (nebo třeba jen nechtějí) mít děti? Měli bychom „zakázat“ sňatky lidí starších například 50 let jenom proto, že se u nich pravděpodobnost, že se ze svazku narodí děti, blíží nule? A kdo má vlastně právo zasahovat do oblasti tak ryze soukromé, jako je tato? Přitom způsob uspořádání rodinných vztahů může ovlivnit řadu lidí, věcí a skutečností. A může tak způsobit problémy mnoha nevinným lidem. Přiznám se zcela otevřeně. Nechtěl bych být na místě zákonodárců, jejichž úkolem je o těchto věcech rozhodovat. A zasahovat tak do (řečeno právní terminologií) práv a oprávněných zájmů lidí v takto citlivé oblasti. Co si o tom myslíte vy? Přijďte si popovídat třeba na Facebook. Těším se na vás.