Tak už nám končí prázdniny. Strohé konstatování, které v sobě pro někoho skrývá osten smutku, pro jiného stesk za odcházejícím létem a pro jiného naději související s návratem života do standardního režimu. Hromadná doprava přejde z prázdninového na "normální" režim (i když někdy by bylo možné o "normalitě" v oblasti hromadné přepravy osob pochybovat - a do s poměrně velkou mírou úspěchu), televizní kanály přestanou omílat stokrát reprízované filmy a pořady a také obchody všeho druhu zruší omezení daná skutečností, že většina jejich zaměstnanců čerpala řádnou dovolenou. Zkrátka končí sezóna sytě zelené lahodné zeleniny - zvaná okurková. Jak se zdá, okurková sezóna zasahuje nejenom mědia všeho druhu, včetně toho nejmodernějšího - internetu - ale i další oblasti lidského konání, snažení a pinožení.
Možná trochu paradoxně se okurková sezóna projevuje i na burzách, kapitálových a finančních trzích. Česko sice nepatří do tropických krajin (aspoň zatím, i když letošní teploty naznačovaly, že by tento stav nemusel trvat zas až tak dlouho), letní horko a někdy i dusno přeci jen jistým způsobem zpomaluje dění také na trzích. Také zde se můžeme setkat s určitým paradoxem. Na jedné straně se mezi lidem obecným traduje, že "nejsou peníze", "musí se šetřit", "každou korunu je třeba dvakrát obrátit". O tom, že tato úsloví nejsou zase zcela úplně přesná, je možné se přesvědčit téměř na každém kroku - hlavně v super, hyper a mega nákupních centrech, kde si velice často dávají sraz nákupů chtiví spoluobčané, aby zde strávili nejednu společnou chvilku tím, že do sebe budou vrážet, strkat se u regálů a rozčilovat se v dlouhých frontách u pokladen. Při zběžném pohledu do jediného takového moderního svatostánku se můžeme přesvědčit, že to s naší ekonomickou úrovní není zas až tak špatné, jak by se mohlo zdát ze zpráv a statistik. Konec konců, peníze jsou v první řadě oběživo - a tak je dobře, když obíhá. V USA a Japonsku ve snaze uvádět peníze do oběhu spotřebitelům výrazně pomáhají také tamní centrální banky, které měsíc co měsíc v boji s devítihlavou saní deflace hrdinně vrhají do oběhu další a další miliardy amerických dolarů či dokonce stovky miliard japonských jenů.
Naše Česká národní banka zatím nepodlehla tomuto trendu a tak do oběhu nevrhá zbytečně velké množství tvrdých a (jak se dříve s oblibou uvádělo) konvertibilních českých korun. Přesto však někteří investoři mohou i v této pohnuté době mít trochu paradoxní starosti. I když nebyl ekonom, psal o podobném problému jeden z našich nejklasičtějších literátů - Jan Neruda - ve svém fejetonu Kam s ním. Pravda, tehdy se nejednalo o balík peněz, ale o slamník, ale otázka byla stejná. Také naši investoři často tápou v tom, kam by mohli výhodně investovat. Jistě, je mnoho investičních a konzultačních společností, ty se však zaměřují hlavně na prodej produktů typu spořících účtů, termínových vkladů nebo v nejlepším případě podílových fondů. Ale poradit investorům, kam mohou vložit svůj kapitál, aby mohli očekávat zajímavé zhodnocení, to většinou neumějí. I když si investoři nakonec najdou možnost, kam kapitál umístit, většinou i na trzích investičních produktů se projevuje určitá letní malátnost a ospalost. Kdo se chce těmto okurkovým sezónám vyhnout, může investovat například v USA, kde probíhá výsledková sezóna většiny firem na čtvrtletním základě, což znamená, že firmy své akcionáře informují o tom, jak se jim daří, každý čtvrtrok. A také každé tři měsíce dochází k výplatě dividend z vlastněných akcií. Jednu takovou výsledkovou sezónu v USA máme právě zdárně za sebou. Více si můžete přečíst zde. A nebo se zastavte na kus řeči na Facebooku. Těším se na Vás.
