Drahý benzín se neřeší jen v tuzemsku

Psal mi kamarád z Ameriky. "Přestav si, kolik tu stojí benzín," nadechl se k dramatickému proslovu a já rychle přemýšlel, jak ho zastivit v rozletu. Napadlo mě, že mu převyprávím aktuální příběhy o tom, co všechno v ČR slibuje prezidentská vláda, kterou si nikdo nezvolil, která všude kudy chodí, dělá paseku, ale vydává to za kroky nutné k rozvoji české ekonomiky. Jenže na druhém konci telekomunikačního spojení to můj kamarád tak nějak asi vycítil, protože se zeptal: "Děje se něco...?" "Ále, jen mě tak něco napadlo, když ses nadechl k výkladu o drahém americkém benzínu," konstatoval jsem.  

Fakt je, že pro Američany nejsou stávající ceny černého zlata nijak příznivé - více informací si přečtěte tady. Historické přehledy v nejrůznějších fórech a blozích ukazují na to, jak se z ceny za galon benzinu v 50. či 60 letech v řádku několika centů vyšplhala kvůli všemožným krizím cena až k současnm 3,85 USD za galon. Kdybyste to chtěli přepočítat, tak je to 19,88 koruny za litr benzinu. Mimochodem, přehled aktuálních kurzů měn, naleznete zde. Fakt je, že zatímco my v Evropě se předháníme v tom, jestli spotřeba na 100 kilometrů nad 4 litry je ještě ekologická či ne, v USA tohle neřeší. Tedy, možná dosud. Jenže, jak mi potvrdil i můj kamarád, ani tam političtí představitelé nespí a hledají cestu, jak americkým korábům, tedy daňovým poplatníkům, zpříjemnit každodenní platby za benzín. "Věřím, že něco najdou," optimisticky konstatoval můj přítel. Chtěl jsem být taky pozitivně naladěný, jenže to nešlo.  

Vzal jsem si proto k ruce dostupné informace o tom, jak dopadly všechny možné pokusy o to, zlevnit benzín nějakým rozhodnutím úředního šimla. Nebudu laskavého čtenáře ale zatěžovat zbytečnými písmenky. Hodnocení by totiž pro šimla nedopadlo vůbec dobře.

 
Jenže na rozdíl od daňových poplatníků USA, si místní lidé nechají rostoucí hodnoty benzinu více méně líbit. I když, i zde musím napsat, až dosud. Možná, že kvůli všem dopadům dvojitých w, které signalizují těžké časy, čeští spotřebitelé mění své dopravní návyky. Na jednu stranu je to dobře, možná, že opravdu kvůli drahému benzinu poroste výtěžnost hromadné dopravy. Možná. Jenže principiální otázky, třeba ta, proč politické reprezentace v tuzemsku nejsou ochotné dělat správu věcí veřejných skutečně pro veřejnost, zůstávají nevyřešeny. A to také není příliš v pořádku. Možná, že by zákaznícká sdružení měla na seznam svých kontra akcí měla přidat další. Tu proti drahému benzínu a neschopnosti úředního šimla přiznat, že vydělává bezostyšně. Omlouvám se všech sdružením, které podporují neautomobilovou dopravu. Snad se dočkám toho, že benzín bude zase levnější.