- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nestačím se divit, jak někteří kolegové a kolegyně dokáží být protivní a arogantní. Jak naprosto ignorují výzvy ke klidu a pořádku. Jak mi v kuloárech dávají najevo „o co Ti jde?“. Jejich bohorovnost jde tak daleko, že ignorují i skutečnost, že jednání jsou přenášena televizí a že jejich krajně nevhodné chování je tak na očích veřejnosti.
Plénum sněmovny je samozřejmě takovým větším divadlem. Atmosféra houstne s publikem. Větší rojení novinářů a zaplněné balkóny jsou předzvěstí květnatých projevů a emotivních výzev. Kolegové a kolegyně náhle procitnou a natřásají své peří. Není to určitě specifikum naší poslanecké sněmovny. Ale já nechci, abychom se srovnávali s jinými parlamenty právě v tomto směru. A nedej bože, aby i u nás došlo až na facky.
Na nerudovskou otázku „Co s nimi?“ není lehká odpověď. Poslanci nejsou bohužel mými zaměstnanci, abych jim mohl strhnout peníze z platu, nedat prémie, a nebo dokonce propustit je. Mohu jen apelovat na jejich slušné vychování (ale toho se některým zřejmě nedostává). Mohu je okřikovat, což se při časté frekvenci shledávám krajně nedůstojným. Nicméně nevzdám to, protože jsem si předsevzal, aby Sněmovna byla ctihodnou, a rovněž úctyhodnou institucí.
Martin Maděra nedávno přišel s recesistickou iniciativou „Sponzorujte svého poslance“. Možná by stálo spíše uvažovat o aktivitách typu „Vychovávejte svého poslance!“. Vždyť voliči jsou nejen ti, kdo jednou za čtyři roky volí poslance. Ale mají také právo vědět, jak pracuje ve Sněmovně (a možná také, jak se chová
a jak je tedy reprezentuje).
Seznam „zlobivých“ poslanců nedám. Stačí se však podívat na televizní přenosy. A možná tam toho svého poslance mezi hříšníky najdete.
Další články autora |
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...