O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by

K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?

Mezinárodní den žen si Mirek Topolánek zvolil k návštěvě Americké obchodní komory. A v tom, o čem si povídal s jejími členy, byl topolánkovsky otevřený. Mluvil o tom, jak s panem Kalouskem již dávno spřádali plány na vytvoření jakési politické pravicové pojistky a věc „dotáhli“ až ke vzniku TOP 09. Řekl také, že identicky postupovali lidé ODS v Praze, kteří zase stáli u umělého zrodu Věcí veřejných.

Mirek Topolánek dokonce rozkryl i plán, který byl na vzniku malých a pro veřejnost zcela nových a samozřejmě nezávislých stran postaven. Ten už dopředu počítal s tím, že ve volbách ODS neuspěje. Zvláště pamatují-li si voliči, kam zemi Topolánkova vláda dovedla. Jak se tedy do Strakovy akademie dostat, když se nevyhraje? Jednoduše: postačí, když proti předpokládanému vítězi povstane dostatečně silná koalice s „neotřelými“ stranami. A aby byla jistota, že se dílo podaří, jsou tu ještě Zemanovci a jejich ochota takovou vládu tolerovat. Topolánek řekl, že cena za to bude vysoká, pro jistotu neupřesnil jaká.

Tohle si nikdo nevymyslel. Tohle řekl bývalý premiér, který se předsedou vlády chce, či chtěl stát opět. Tohle už není o prostořekosti. Tohle je podle všeho o absolutní nabubřelosti, postavené na přehlížení úplně všech.

Věc má hodně dopadů. Zmíním jen některé. Za prvé se jasně ukázalo, jak si ODS představuje volební soutěž a kdo je jí v tomto klání partnerem. Prostí voliči to nejsou. Těm se neříká nic, ostatně jako v roce 2006, kdy právě Mirek Topolánek Ivanu Langrovi spiklenecky sděloval, že kdyby lidé věděli, co na ně po volbách ODS chystá, nikdy by tuto stranu nevolili.

Za druhé se ve zcela jiném světle začínají rýsovat všechny ty tolik „úspěšné“ malé strany, co si brousí zuby na křesla v parlamentu. Nedávno se novináři ptali prezidenta republiky, co ten si o nástupu a reálné parlamentní účasti „nových“ stran myslí. Odpověděl, že to dozajista změní politickou mapu, ale prospěje-li to věci, nechce soudit. Podle toho, co předseda ODS obchodníkům a podnikatelům na americké komoře prozradil, jsou nově vzniklé malé strany vytvořeny účelově s jediným cílem – pokračovat v politice předcházející Topolánkovy vlády…

A i kdyby tak tomu nebylo docela, pak účast mnoha stran v parlamentu znamená, že žádná z nich nic ze slibů, daných voličům nikdy nesplní a že Sněmovna bude pokračovat v současném rozhádaném a zcela nefunkčním duchu. Stabilita země, po které volají zejména podnikatelé i investoři, se vypaří a důsledek už si každý může vyvodit sám.

Pokud je toto cílem, o který se kdosi snaží a všelijak ho podporuje, pak ať to otevřeně přizná. Tak nějak po topolánkovsku. Přímo a prostořece. Prospěje to všem, především voličům.