Poněkud podezřelý spěch
Proč ten spěch? Problém se nějak vyvíjí-nevyvíjí už skoro osmnáct let a najednou má být vyřešen prakticky přes noc. Podezřelé? Nevím jak komu, ale mě to tak připadá. V ocenění vraceného nebo nahrazovaného majetku zřejmě bude jedna velká potíž. Suma, zdá se, vznikla na základě současných tržních cen. A to je problém. Proč? Protože církevní restituce by měly být stejné, jako restituce ostatní. Znamená to, že i církevní nároky musejí vycházet z tabulkových cen, podložených znaleckými posudky.
Kdo by nesouhlasil s tím, že musí být vráceno, co bylo ukradeno. Nicméně existuje podezření, že vracet, či nahrazovat církvím by se měl i jiný majetek, než ten, o který přišly zásahem komunistů. Proto mi samo vyčíslení majetku, tedy objektů, pozemků a dalších nároků nestačí. Požaduji, aby u každého nároku byl uveden i datum, kdy k vyvlastnění došlo. Nerad bych totiž, aby byla v případě církevních restitucí prolomena dolní restituční hranice, která je stanovena 25.únorem 1948. Aby nebyl mezi vraceným majetkem „náhodou“ i ten, o který církev přišla na základě poválečných znárodňovacích dekretů v roce 1945, anebo ještě dřív v roce 1919, kdy pod heslem „Odčinit Bílou horu“ došlo k obstavení velkostatků a pozemkové reformě. Anebo dokonce majetek odebraný ještě za Josefa II., z jehož církevních reforem bolí zejména katolickou církev hlava ještě dnes.
Proto jsem proti spěchu. Ono by se totiž snadno mohlo stát, že mne - a vlastně nás všechny - kdosi míní vodit za nos!
Miloslav Vlček
O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by
K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?
Miloslav Vlček
Co se to s námi děje?
Kontroverznější téma pro malé zamyšlení v současných Čechách jen stěží najdeš. Napadlo mne v návaznosti nad opakujícími se zprávami, že stát se jakoby chystá prodat areál Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově. Prý o něj nemá žádná státní instituce zájem. Nedovedu si představit, že by něco podobného bylo možné například u napoleonských památníků ve Francii, či jiných historických osobností v jiných státech. Co se to tedy s námi děje?
Miloslav Vlček
O vánočním klidu zbraní….
Po roce tu jsou zase. Vánoce. Ať si kdo chce co chce říká, alespoň v tomto čase má být rodina pohromadě. A pokud to nejde, má při sobě alespoň držet. Třeba na dálku. Zdejší blogerky a blogeři taková rodina podle mého jsou. Velká, složená s jedinců názorově, zvláště pak v pohledu na politiku, naprosto odlišných. Tepeme tu jeden do druhého, nic si nedáme zadarmo, pro svou pravdu jsme hotovi se přít takříkajíc do krve. Je potom možné, aby takovéto klubko názorově odlišných individualit třeba jen na pár dnů o vánocích drželo pohromadě? Dokázali by se ideově nesmiřitelní pro dny sváteční smířit? Odložit předsudky, ctít právo každého na jeho názor a místo jeho rychlého a často příkrého odsouzení se zamyslet nad obsahem jeho sdělení?
Miloslav Vlček
Tak už to Evropě zase oslazujeme
Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se dnes schází v Bruselu, aby se pokusili nějakým způsobem strávit hořkou pilulku, kterou jim nenaordinoval nikdo jiný, než sám český prezident. Po opakovaném irském referendu štafetový kolík s nápisem „hlavní potížista“ převzala od Irska Česká republika. Je zajímavé sledovat, jakou lavinu reakcí a událostí tento fakt uvedl do pohybu.
Miloslav Vlček
Musíme se ptát (všichni)
Určitě jste zaznamenali, že se společenská situace u nás začíná razantním způsobem měnit. Důvěra v politiky a politiku dlouhodobě klesá. To není nic nového. Také důvěra v Poslaneckou sněmovnu, kterou vedu, padá a snad ne moji vinou. Opravdu alarmující ale je, že poslední průzkumy ukazují, že na historické minimum klesla i spokojenost spoluobčanů se situací v naší republice a směřováním země. Bezmála polovina lidí, celých 46 procent, si myslí, že se situace v zemi nevyvíjí správným směrem. Se směřováním České republiky je spokojeno pouze 14 procent občanů. Lidé také naznačili, že mnohem více než ústavní krize je trápí dopady krize hospodářské.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x