Mohl jsem se ke způsobu a průběhu volby prezidenta na tomto místě vyjádřit dřív. Místo psaní jsem však dal přednost odpočinku. Jak jsem zjistil, podobně postupovala i celá řada mých kolegů. Normální směna obyčejného zaměstnance trvá osm hodin, časový limit pro řízení jednání poslanců je dlouhý dvě hodiny, pak se předsedajícího střídají.
Při prezidentské volbě ale ústava se střídáním nepočítá. Ta má "šichta" v pátek trvala jedenáct hodin…Sobota byla kratší. Jistě - mnohý podnikatel pracuje třeba dvanáct a více hodin denně. Při vší úctě k jeho úsilí - nepředsedá však sboru senátorů a poslanců různých názorů, různého ražení, a to v přímém přenosu. Kdo je dokonalý, ať hodí kamenem. Nepřesností jsem se dopustit mohl, ale literu zákona a Ústavu jsem neporušil.
Už jsem například slyšel, že mou chybou třeba bylo, že jsem "neplodné tahanice" rázně neutnul. Jak rád bych to udělal! Jenže to nejde. Schůzi sice řídím, ale nejsem žádný monarcha. Co král, já nejsem ani ředitel, který může na poradách nařizovat, „utnout“ zaměstnance, který nehovoří k věci…. Musím se striktně držet Ústavy a jednacího řádu Sněmovny, musím udělit slovo každému, kdo o něj požádá. A přitom musím respektovat skutečnost, že někteří mají díky svým parlamentním a senátním funkcím přednostní právo vystoupit. Musím vyhovět každé žádosti o přestávku. Je toho hodně, co musím. Jsem zkrátka vázán, nezasvěcenému se mohlo proto zdát, že "svázán" platnými zákony. Nelíbilo se mi, jak kolegové vedle mne, ať zleva nebo zprava měli za nutné mi neustále „radit“. Atmosféra byla chvílemi napjatá, nechtěl jsem ji dále jitřit, a tak jsem se možná dost důrazně neohradil. To byla chyba - v pátek to už nedovolím! Jasně a důrazně jsem to řekl v nedělním diskusním pořadu jedné televize.
Námitky, že veřejná volba byla nepřehledná, svým způsobem přijímám. Vinu na tom ale nenesu já, ale ani ti, kdo tento typ volby prosadili. Nezávislá volební komise velmi dobře věděla, že dojde-li na volbu veřejnou, bude muset přijmout taková organizační opatření, aby se zejména skrutátorky při sčítání hlasů vyhnuly chybám. Počítalo se s tím, že k tomu si komise vyžádá přestávku a tyto věci dotáhne. Jenže žádný takový požadavek k mému předsednickému stolu nepřišel, Jak dopadla zvláště ta druhá volba, víte z televize i z novin. K poradě a poučení sktrutátorek došlo až před kolem třetím a na hladkém průběhu to bylo znát….
Také jsem slyšel lítost nad tím, že veřejná volba neprobíhala aklamací, tedy tak, že každý volitel by vstal a řekl koho, či jak volí. Bohužel za to nemůže nejenom Vlček, ale ani nikdo ze senátorů či poslanců. Podle platného jednacího řadu je tímto způsobem možné hlasovat jedině a pouze v případě hlasování o důvěře vlády.
Co mi ještě bylo vytýkáno? Prý jsem násilně schůzi v pátek večer ukončil a neumožnil tak zvolení Václava Klause v následném třetím kole. Účelové tvrzení. Společnou schůzi jsem neukončil, přerušil jsem ji, a to dokonce po pár minutách nastavení. Odhlasovali jsme si přece, že jednat a volit budeme pouze do jednadvacáté hodiny. Toto hlasování, zase podle regulí, proběhlo před devatenáctou hodinou, protože podle závazných pravidel po sedmé večerní už o takovém návrhu nelze hlasovat. Návrhy, abychom se původním hlasováním neřídili, se tak staly irelevantní. A pokud bych tyto návrhy akceptoval, zadal bych velice pádný důvod pro námitku na neplatnost voleb! Určitě mohl být ten konec páteční schůze klidnější, teď už vím, že by se dal zvládnout mnohem elegantněji, a to i z mé strany. Prosím jen, aby si každý z možných kritiků uvědomil, že jsem se stal řídícím schůze, které nemá v naší historii obdoby! Žádný z mých předchůdců, na jejichž precedens bych se mohl odvolat, neměl za úkol "ukočírovat" debatu o procedurálních otázkách, na které mají – jak říkávám - tří právníci čtyři názory!
V souvislosti s volbou minulého týdne je nejčastěji skloňovaným slovem důstojnost. Omlouvám se příznivcům ODS, ale právě zástupci této strany nejvíce tímto slůvkem operovali. Stalo se tak až ve chvíli, kdy pochopili, že jen jimi a nikým jiným prosazovaná tajná volba neprojde a zřejmě kalkulace s ní spojené jsou náhle k ničemu. Nervozitu v jejich táboře neviděl jen slepý. A berličkou se jim stalo slovo důstojnost. Nestrannému pozorovateli sice přitom nemohlo ujít, že pro ODS je nekultivované, neprozíravé a nakonec i nedůstojné vše, na čem se v grémiu dohodli, nicméně to nechávám jen a pouze jim.
Vrátil by se závěrem k pojmu důstojnost. Čím častěji byl skloňován, tím méně už bylo uváděno, co si za ním kdo představuje. Podle toho, co jsem si přečetl, to je volání po volbě bez politických sporů, volbě na základě jakési dopředu dojednané dohody, kdo usedne na prezidentský stolec, volba ne nepodobná "slavnostní korunovaci vladaře". Pokud je to tak, pak to, čeho byli lidé v pátek a v sobotu svědky, důstojné opravdu nebylo. Jenže politické subjekty na Hradě nevolili českého krále, ale prezidenta. Nebo tomu tak být nemělo?
A jen na okraj – již několikrát jsem na svém blogu o slušnosti v politice. Tentokrát opět dostala na frak…a vůbec to nebylo v souvislosti s procedurálními otázkami…
