Je mi záhadou…
Když jsem v minulých pročítal noviny, do očí mi „praštila“ zmínka o tom, že zatímco Berlíňan koupí byt za tři své roční příjmy, Pražan musí „spořit“ let patnáct. A to ještě pouze v tom případě, když odloží na byt stranou absolutně celou mzdu. Aby to s našincem nepraštilo docela, dozví se, že jinde jsou na tom ještě hůř. Člověk s průměrným příjmem ve Varšavě prý o koupi bytu uvažovat vůbec nemůže. V Bratislavě jsou byty také jen pro byznysmeny. Na druhé straně rychleji než u nás se na byt údajně vydělá i v Římě, Miláně či Vídni. Tak nevím. Buď ve zmíněných „levnějších“ městech mají lidé podstatně vyšší mzdy, anebo tamní zatím „nezelenokartoví“ Ukrajinci umějí stavět ještě levněji.
Záhadou je mi také, proč se u nás nestaví domy a byty nájemní. Možná nejsem přesný a pár takových bytů se i staví, ale mladý člověk je u nás jednoznačně směřován k hypotéce. Proč? Nevím. Něco bude asi špatně. Ve mzdách, cenách bytů, v tom, že se dnešní nájemné rovná hypotékovým splátkám.
A jak byty souvisí se zelenou kartou? Možná nijak. Jen jsem si položil otázku: Kde ty hypotetické desetitisíce nově příchozích, zhusta dělníků, budou bydlet? Na ubytovnách? Dost možná. Pokud si ovšem práci udrží déle a přivedou si rodiny? Co bude následovat pak? Na byt se svými příjmy mohou zapomenout už teď. Že by vznikly nějaké slumy? Kolonie maringotek nebo karavanů? Ne, nejsem xenofóbní, ale jsou věci, které mi zkrátka zůstávají záhadou.
Miloslav Vlček
O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by
K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?
Miloslav Vlček
Co se to s námi děje?
Kontroverznější téma pro malé zamyšlení v současných Čechách jen stěží najdeš. Napadlo mne v návaznosti nad opakujícími se zprávami, že stát se jakoby chystá prodat areál Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově. Prý o něj nemá žádná státní instituce zájem. Nedovedu si představit, že by něco podobného bylo možné například u napoleonských památníků ve Francii, či jiných historických osobností v jiných státech. Co se to tedy s námi děje?
Miloslav Vlček
O vánočním klidu zbraní….
Po roce tu jsou zase. Vánoce. Ať si kdo chce co chce říká, alespoň v tomto čase má být rodina pohromadě. A pokud to nejde, má při sobě alespoň držet. Třeba na dálku. Zdejší blogerky a blogeři taková rodina podle mého jsou. Velká, složená s jedinců názorově, zvláště pak v pohledu na politiku, naprosto odlišných. Tepeme tu jeden do druhého, nic si nedáme zadarmo, pro svou pravdu jsme hotovi se přít takříkajíc do krve. Je potom možné, aby takovéto klubko názorově odlišných individualit třeba jen na pár dnů o vánocích drželo pohromadě? Dokázali by se ideově nesmiřitelní pro dny sváteční smířit? Odložit předsudky, ctít právo každého na jeho názor a místo jeho rychlého a často příkrého odsouzení se zamyslet nad obsahem jeho sdělení?
Miloslav Vlček
Tak už to Evropě zase oslazujeme
Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se dnes schází v Bruselu, aby se pokusili nějakým způsobem strávit hořkou pilulku, kterou jim nenaordinoval nikdo jiný, než sám český prezident. Po opakovaném irském referendu štafetový kolík s nápisem „hlavní potížista“ převzala od Irska Česká republika. Je zajímavé sledovat, jakou lavinu reakcí a událostí tento fakt uvedl do pohybu.
Miloslav Vlček
Musíme se ptát (všichni)
Určitě jste zaznamenali, že se společenská situace u nás začíná razantním způsobem měnit. Důvěra v politiky a politiku dlouhodobě klesá. To není nic nového. Také důvěra v Poslaneckou sněmovnu, kterou vedu, padá a snad ne moji vinou. Opravdu alarmující ale je, že poslední průzkumy ukazují, že na historické minimum klesla i spokojenost spoluobčanů se situací v naší republice a směřováním země. Bezmála polovina lidí, celých 46 procent, si myslí, že se situace v zemi nevyvíjí správným směrem. Se směřováním České republiky je spokojeno pouze 14 procent občanů. Lidé také naznačili, že mnohem více než ústavní krize je trápí dopady krize hospodářské.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x