Tak nám vláda protlačila Sněmovnou takzvanou zelenou kartu. Už za rok má otevřít dveře pro údajně až desetitisíce cizinců, kteří si u nás vyhlédnou práci, o kterou minimálně čtvrt roku Čech nebo Moravan zájem neprojeví. Kdo kdy na úřad práce byl, ví asi o jaká místa jde. Jsou to pozice placené méně, než bývá i v „Česku podhodnocených mezd“ obvyklé. Ale o tom nyní psát nechci.
Když jsem v minulých pročítal noviny, do očí mi „praštila“ zmínka o tom, že zatímco Berlíňan koupí byt za tři své roční příjmy, Pražan musí „spořit“ let patnáct. A to ještě pouze v tom případě, když odloží na byt stranou absolutně celou mzdu. Aby to s našincem nepraštilo docela, dozví se, že jinde jsou na tom ještě hůř. Člověk s průměrným příjmem ve Varšavě prý o koupi bytu uvažovat vůbec nemůže. V Bratislavě jsou byty také jen pro byznysmeny. Na druhé straně rychleji než u nás se na byt údajně vydělá i v Římě, Miláně či Vídni. Tak nevím. Buď ve zmíněných „levnějších“ městech mají lidé podstatně vyšší mzdy, anebo tamní zatím „nezelenokartoví“ Ukrajinci umějí stavět ještě levněji.
Záhadou je mi také, proč se u nás nestaví domy a byty nájemní. Možná nejsem přesný a pár takových bytů se i staví, ale mladý člověk je u nás jednoznačně směřován k hypotéce. Proč? Nevím. Něco bude asi špatně. Ve mzdách, cenách bytů, v tom, že se dnešní nájemné rovná hypotékovým splátkám.
A jak byty souvisí se zelenou kartou? Možná nijak. Jen jsem si položil otázku: Kde ty hypotetické desetitisíce nově příchozích, zhusta dělníků, budou bydlet? Na ubytovnách? Dost možná. Pokud si ovšem práci udrží déle a přivedou si rodiny? Co bude následovat pak? Na byt se svými příjmy mohou zapomenout už teď. Že by vznikly nějaké slumy? Kolonie maringotek nebo karavanů? Ne, nejsem xenofóbní, ale jsou věci, které mi zkrátka zůstávají záhadou.
