Blog skoro jubilejní….
Když jsem před dvěma měsíci zveřejnil první text, byl jsem zvědav, jaké budou reakce. Jsem zvyklý hovořit s lidmi, diskutovat s nimi, přít se o názory. Ovšem většinou to vždy bylo tedy z očí do očí. Ohlasy na články a rozhovory v tištěných médiích čtenáři sdělují vlastně někomu jinému – redakci. Ta pak zváží, co zveřejní a co ne. A blog? Názory na vlastní text má člověk z první ruky, což považuji za více než dobré. Přínosné a také inspirující.
Při svém „rekapitulačním“ zamyšlení si však nemohu odpustit v podstatě dvě poznámky. Ta první se týká anonymů. Každý z bloggerů nese kůži na trh, když zveřejní své názory. A každý z bloggerů je podepsán – ví se tedy, kdo je kdo. Předpokládám tedy, že reagující budou postupovat stejně. Bohužel. Vždy tomu tak není. Chápu svým způsobem anonymitu, když někdo upozorňuje na – řekněme třeba – kriminální delikt. Takový člověk může mít oprávněný strach a obavy. Nechápu však anonymitu na blogu, který je specifickou tribunou, Hyde Parkem, místem pro diskusi. Místem, kde lze naprosto svobodně zveřejnit i naprosto odlišný názor (Osobně jsem rád, když někdo takhle reaguje…). Anonymy tuto diskusi bohužel degradují. Chtělo by se polemizovat, ale není bohužel s kým.
Ruku v ruce s anonymy jdou v mnoha případech hrubý až vulgární slovník některých reakcí. Nejsem cimprlich. Pocházím navíc z regionu, kde chlapi nejdou pro tvrdší slovo daleko. Ale vulgární slovník na blogu mi opravdu vadí. V hrubosti a vulgaritě spatřuji jen a jen slabost a absenci argumentů, neschopnost polemizovat, diskutovat.
Zamýšlím se nad blogem, ale vnímám přitom také širší souvislosti. Chudost a chabost argumentů se přece netýká jen některých účastníků blogu. Stejně jako hrubost a vulgarita. Do jaké míry se pak tedy jedná o jevy postihující více či méně určitou část naší společnosti? A kde jsou jejich příčiny? Pamatuji, že počátkem devadesátých let jsme mnoho věcí svalovali na čtyřicet let socialismu (a naprosto oprávněně). Hovořili jsme také o životě v nové demokratické společnosti, což se mělo projevovat větší slušností, ohleduplností, tvořivostí, tolerancí, snášenlivostí apod. Domnívám se však, že zatím zůstalo spíše u přání, že jsme pořád ještě na začátku cesty. Jako bych slyšel argumenty o problémech rodiny, školství, které možná neplní svou roli jak by měly. Musím otevřeně přiznat, že ani Sněmovna není vždy tím velkým vzorem.
Nicméně cesty a cestičky určitě existují. Není jimi třeba i blog, který by mohl (a možná měl) být tou „miniškolou“ slušnosti, diskuse, tvořivosti, tolerance a snášenlivosti?
Miloslav Vlček
O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by
K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?
Miloslav Vlček
Co se to s námi děje?
Kontroverznější téma pro malé zamyšlení v současných Čechách jen stěží najdeš. Napadlo mne v návaznosti nad opakujícími se zprávami, že stát se jakoby chystá prodat areál Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově. Prý o něj nemá žádná státní instituce zájem. Nedovedu si představit, že by něco podobného bylo možné například u napoleonských památníků ve Francii, či jiných historických osobností v jiných státech. Co se to tedy s námi děje?
Miloslav Vlček
O vánočním klidu zbraní….
Po roce tu jsou zase. Vánoce. Ať si kdo chce co chce říká, alespoň v tomto čase má být rodina pohromadě. A pokud to nejde, má při sobě alespoň držet. Třeba na dálku. Zdejší blogerky a blogeři taková rodina podle mého jsou. Velká, složená s jedinců názorově, zvláště pak v pohledu na politiku, naprosto odlišných. Tepeme tu jeden do druhého, nic si nedáme zadarmo, pro svou pravdu jsme hotovi se přít takříkajíc do krve. Je potom možné, aby takovéto klubko názorově odlišných individualit třeba jen na pár dnů o vánocích drželo pohromadě? Dokázali by se ideově nesmiřitelní pro dny sváteční smířit? Odložit předsudky, ctít právo každého na jeho názor a místo jeho rychlého a často příkrého odsouzení se zamyslet nad obsahem jeho sdělení?
Miloslav Vlček
Tak už to Evropě zase oslazujeme
Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se dnes schází v Bruselu, aby se pokusili nějakým způsobem strávit hořkou pilulku, kterou jim nenaordinoval nikdo jiný, než sám český prezident. Po opakovaném irském referendu štafetový kolík s nápisem „hlavní potížista“ převzala od Irska Česká republika. Je zajímavé sledovat, jakou lavinu reakcí a událostí tento fakt uvedl do pohybu.
Miloslav Vlček
Musíme se ptát (všichni)
Určitě jste zaznamenali, že se společenská situace u nás začíná razantním způsobem měnit. Důvěra v politiky a politiku dlouhodobě klesá. To není nic nového. Také důvěra v Poslaneckou sněmovnu, kterou vedu, padá a snad ne moji vinou. Opravdu alarmující ale je, že poslední průzkumy ukazují, že na historické minimum klesla i spokojenost spoluobčanů se situací v naší republice a směřováním země. Bezmála polovina lidí, celých 46 procent, si myslí, že se situace v zemi nevyvíjí správným směrem. Se směřováním České republiky je spokojeno pouze 14 procent občanů. Lidé také naznačili, že mnohem více než ústavní krize je trápí dopady krize hospodářské.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
Čínský prezident přiletěl na návštěvu Francie. „Vítali“ ho naštvaní Tibeťané
Do Paříže přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching, který v pondělí zahájí dvoudenní státní návštěvu...
Al-Džazíra končí v Izraeli, rozhodla vláda. Televize se chce bránit
Izraelská vláda v neděli jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x