Trh s realitami mě stále dokáže překvapovat

Domeček focený přes větve stromu, který tam v reálu není, obložení, maskující vlhkost, zatajené informace o všem možném. Vyfocený krásný domek souseda, pod záminkou ukázat svažitost terénu! Ten správný jako malá fotečka na konci.

Nerozumím těmhle zákeřnostem. Samozřejmě je konkurenční boj mezi makléřskými firmami v tomto malém rybníčku tvrdý a částky za prodeje lákavé. Ale přece když přijedu na prohlídku a uvidím realitu, tak se podle ní musím zařídit. Nečekám, že najdu přesně to, co na fotkách, dá se čekat nějaký moderní "home styling" čili vnitřní úprava formou úklidu, vůní, rozložení určitých předmětů evokujících rodinnou pohodu apod. Ale co je moc, to je moc.

Stejně nekoupím něco, co se mi nelíbí. Krásná zahrada souseda nezakryje totálně zarostlou a zanedbanou zahradu prodávané nemovitosti. Dům souseda všude jako první, dokonce na letáku s informacemi o objektu (!!!), neprodává nabízenou chatu. Proč nejde jednat, alespoň v rámci možností a slušnosti na rovinu? Po podpisu smlouvy a objevování všech skrytých vad je pochopitelně pozdě naříkat, protože za to už si člověk může sám a je na něm, jak si poradí a co ho to bude ještě stát navíc. Alespoň taková je zkušenost některých spoluobčanů.

Nemovitost přece nejsou boty z e-shopu a máte ji na celý život, zvlášť pokud si na krk uvážete ještě hypotéku. Požadovat slušnost a férovost - jsem moc náročná?