Kdo věří těm pohádkám kolem sčítání lidu?

Tak první je ta o ochraně dat. Druhá o rychlosti vyplňování. Další najdeme za každou kolonkou, kde se nachází vysvětlení k jakému bohulibému účelu bude naše zpověď použita.

Je mi dost nepříjemné a nelíbí se mi, když se mi někdo vrtá v mé osobní zóně. A to nemám žádná tajemství, ukryté poklady ani tři ubytovny plné státem dotovaných nájemníků. Prostě z principu a životní zkušenosti. Navíc se pořád dokola na úřadech naše údaje evidují. Asi se FÚ zapomněl informovat o tom, jak doma hospodaříme.

Slíbit může kdokoliv, cokoliv. Ochranu dat slibují všichni, kteří od nás potřebují vytahat osobní údaje, aby se pak záhadně přesunovaly k jiným osobám. I když dneska, v době internetové, je soukromí věcí stále vzácnější.

Rychlost vyplňování je relativní. Prokousat se variantami kdo, s kým, kde a jak, není tak snadné. Ale pak nastává zlatý hřeb večera zvaný: proč? Bylo potřeba vymyslet něco, co by uchlácholilo člověka pochybujícího o smyslu tohoto počinu. Pár takových lahůdek:

Cituji:

Výsledky sčítání jsou anonymní. Vždy jde pouze o souhrnná statistická data (počty, podíly či průměry) bez možnosti identifikovat v nich konkrétní osoby. Pro vyplnění sčítacího formuláře je však třeba uvést svou totožnost. (konec citátu)

Totožnost a anonymita jsou, alespoň, jak já tomu rozumím, dvě sobě odporující skutečnosti. Nebo ne?

Cituji:

Sčítání poskytuje podrobné údaje o převažujících ekonomických aktivitách nejrůznějších skupin obyvatelstva včetně geografického pohledu. Ve spojení s údaji o vzdělání, podmínkách bydlení či složení domácností umožňuje analyzovat například situaci čerstvých absolventů, matek samoživitelek, lidí, kteří ztratili práci před důchodem, pracujících seniorů či osob bez vlastního příjmu.
Tyto ukazatele se využívají pro tvorbu, realizaci a hodnocení národní či evropské politiky zaměstnanosti, konkrétních celostátních nebo regionálních programů, zpracování analýz trhu práce dle lokalit či dopravní obslužnosti konkrétních území. To je důležité pro tvorbu nových pracovních míst či služeb, nabídky vzdělávání, rekvalifikačních kurzů nebo programů podpory sociálně slabších obyvatel. (konec citátu)

Atd. Atd. Atd. Dala by se jich vybrat spousta. Jedna perla vedle druhé. A vůbec. Všechna ta sáhodlouhá vysvětlení mi připadají jako by je sepsali ti, co píší předvolební proslovy.  

Jako by mělo být hlavním výsledkem celého blábolu zvýšení počtu úředníků "analyzujících situaci", vytvoření dalších a dalších neziskovek, věnujících se "analyzovaným problémům" a zdůvodnění, proč žádat o spoooustu a spoooustu dotací a grantů na zkoumání oněch nalezených problémů. Moje zkušenost s trhem práce je taková, že úřad práce je prostě záležitost registrace a proplácení příspěvků (což beru jako plus ve špatné životní situaci). Politika zaměstnanosti je krásný pojem, ale myslím, že v dnešní společnosti vůbec nefunguje. Než se zpracují ony "analýzy", tak už je praxe někde o kus jinde a je potřeba začít zpracovávat analýzu novou. A člověk se musí naučit postarat se o sebe sám, ať patří do kterékoliv skupiny. 

Ano. Žádné pochybnosti, vážení občané! Je to, jako obvykle, jen a jen pro naše dobro! A kdo to ještě nepochopil a nevyplnil, dostane tučnou pokutu. Tak!