Zapomeňme na Paříž – grandiózní výstavba a investice do špinavé energetiky

Jako kdyby  nevěděli nic o zásadním ohrožení stability současné civilizace, které přináší globální oteplování, podporují investiční společnosti, národní vlády i EU finančně špinavou energetiku. Žijí vůbec na této Zemi?

Před bezmála dvěma lety v listopadu 2015 skončila v Paříži konference OSN o klimatu COP 21. Všichni ji považovali za zlom v dlouhé řadě neúspěchů. Na této konferenci se 197 zemí zavázalo udělat vše, co je v jejich silách, aby se odvrátilo globální oteplování vyšší než 2°C. Zavázali se k odstupu od fosilních paliv s cílem netto nulových emisí ve druhé polovině století s tím, že tomu přizpůsobí finanční toky a do roku 2020 ukončí subvence do fosilních paliv. Ale i bez nových staveb by emise z uhelných elektráren k roku 2030 byly o 150% vyšší, než by odpovídalo scénářům limitujícím nárůst teploty o 2°C vzhledem k předprůmyslové době. (1)

Jak vypadá současná situace, jak se státy připravují na omezení fosilní energetiky? V současné době je v 62 zemích plánováno, či se již staví, více jak 1.600 nových uhelných elektrárenských bloků na 850 lokalitách. Tím by se zvýšila současná kapacita uhelných elektráren o více než 840 GW, neboli o 42,8%. Za velkou částí této expanze stojí 120 investičních společností, které jsou zodpovědné za dvě třetiny plánovaných nových uhelných elektráren. (2)

Nejedná se ale jenom o ně. Obdobnou devastující politiku dělají i vlády, které ignorují emisní regulace i plnění závazku na postupné ukončení dotací fosilních paliv k roku 2020. V období mezi 2014 až 2016 identifikovala zpráva celkem 997 dotací na fosilní paliva, poskytované prostřednictvím fiskální podpory, veřejných financí a investic do státních podniků v celkem 11 evropských zemí, reprezentujících 83% evropských emisí. V tomto období se jednalo  nejméně o 112 miliard € národních dotací (plus 4 miliardy € přímo z EU) fosilních paliv, což představuje na každého občana EU ročně téměř 2000 Kč. Touto částkou ročně každý z nás podkopává společnou budoucnost. Na dopravu poskytly vlády ročně v přímých výdajích, daňových úlevách, a podpoře příjmů a cen nejméně 49 miliard eur. Velká část této dotace - 21 miliard € podporuje spotřebu nafty, která jak známo má enormní vliv na zdraví a životního prostředí. (3)

Exhalace z naftových motorů, především prachové částice (PM) jsou mimořádným zdravotním rizikem; podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá ročně na následky exhalací – z velké části z automobilové dopravy – na světě 7 milionů osob, obdobně jako za jeden rok druhé světové války. (4)

Budeme-li pokračovat a pyromanicky spálíme vše, co se dá, nevyhneme se v závěru nejtragičtějším důsledkům.  Podle údajů uvedených v National Geographic (5) by se hladina světových moří v tomto případě zdvihla asi o 65 metrů a zatopila světová města jako New York, Stockholm, Kodaň, Londýn, Amsterodam, Brusel, Šanghaj, Dháku, Tokio a další. Jenom v Číně by voda vyplavila více než půl miliardy lidí. V západní Evropě by zmizelo severní Německo, prakticky celé Dánsko, Holandsko a veliká část Belgie.

Co by následovalo je zřejmé:  Stěhování národů nejméně o dva řády vyšší, než současná migrační vlna. K tomu by patrně nedošlo okamžitě, ale postupně, takže bychom se nejprve snažili na změnu adaptovat, což by pravděpodobně stálo více prostředků než systémová změna, zásadní omezení emisí skleníkových plynů a změna životního stylu.

Proměna klimatu se netýká jenom jakési imaginární ekologické ideologie či ekonomických ztrát, ale má existenční charakter. Co dělat je zřejmé, nekompromisní rozvoj obnovitelné energetiky a nulové investice do fosilní nebo jaderné energetiky. Ekonomové by měli vědět, že během několika let bude výrobní cena elektřiny z fotovoltaiky levnější než z uhlí. (6) Proč se tedy plánuje spalování dalšího uhlí? Jedná se o myšlenkovou rigiditu politických elit?

Byl by možný principielně jiný přístup? Hermann Scheer (1944-2010) významný německý politik, zakladatel EUROSOLARU, nositel alternativní Nobelovy ceny i dalších světových ocenění, navrhoval jiné řešení.  Vycházelo ze známého předpokladu, že čím více účastníků, tím menší pravděpodobnost dohody. Šňůra neúspěšných konferencí COP to potvrzuje. Scheerův návrh spočíval na vytvoření dobrovolné koalice států, které by se zavázaly k aktivní spolupráci v oblasti výzkumu, financování, technologií a projektů v oblasti obnovitelné energie a racionálního využívání energie. Tato koalice by zůstala za shodných podmínek kdykoliv přístupná dalším členům.  Toto výhodné řešení, nikoho nenutící, ale nabízející, německá vláda neakceptovala.

Současná situace přináší nový aspekt brutálního porušení prastaré a nepsané společenské smlouvy. Generace rodičů se vždy snažily zajistit, aby se jejich dětí měly lépe, oni sami. Dnes předáváme svým dětem svět s rozběhlou klimatickou katastrofou, napůl vyplundrovanou Zemí, oceány plnými plastu a rapidně sníženou vrstvou půdy. Odpustí nám to? Budou mít kdy?

1. Climate Action Tracker, December 1, 2015, dostupné na internetu: http://climateactiontracker.org/assets/publications/briefing_papers/CAT_Coal_Gap_Briefing_COP21.pdf
2. www.coalexit.org
3. Phase-out 2020 Monitoring Europe’s fossil fuel subsidies, CAN Europe September 2017, dostupné na internetu: https://www.odi.org/sites/odi.org.uk/files/resource-documents/11762.pdf
4. http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2014/air-pollution/en/
5. https://www.nationalgeographic.com/magazine/2013/09/rising-seas-ice-melt-new-shoreline-maps/
6. Current and Future Cost of Photovoltaics Long-term Scenarios for Market Development, System Prices and LCOE of Utility-Scale PV Systems, AGORA Energiewende, dostupné na internetu: https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/publications/studies/AgoraEnergiewende_Current_and_Future_Cost_of_PV_Feb2015_web.pdf