Pokusit se kompenzovat vysoký nájem bytu v atraktivním městě pomocí Airbnb je tak trochu jako bojovat s globálním oteplováním pomocí klimatizace.
Základním smyslem a funkcí města je bydlení jeho obyvatel. Pakliže je tomu jinak, je to špatně. V masové míře se ale bohužel objevují podnikatelské aktivity směrované na především turisty. Jsou podporované IT technologiemi; vnášejí do hry nové prvky, a jsou přínosem jenom pro velmi omezenou vrstvu. To pochopitelně budí ve většině turisticky zajímavých zemích nevoli domácích obyvatel.
Většina akcí zaměřených proti stále rostoucímu masovému turismu pochází ze Španělska, které v roce 2016 navštívilo, rekordních 75,6 milionů turistů, z toho 17,8 milionu z Velké Británie. V Barceloně, napětí stoupá celá léta po nekontrolovaném nárůst počtu návštěvníků a dopadu podnikatelských aktivit typu Airbnb na místní trh s bydlením.
Ve Španělsku se již objevily vandalské akce s probodávání pneumatik kol pro turisty a útokem na turistický autobus. Mluvčí organizace, která stojí za těmito útoky řekl, že dnešní model cestovního ruchu vyhání lidi z jejich čtvrtí a škodí životnímu prostředí. V Barceloně se při útoku protituristické organizace na autobus cestující domnívali, že byli přepadeni teroristy. Protesty proběhly také na Mallorce a v loňském roce v San Sebastiánu, v Benátkách a Dubrovníku.
Podle radního Prahy 1 pro bezpečnost a pořádek Ivana Solila přišly již stovky stížnosti na podnikatelskou aktivitu Airbnb. Ke krátkodobým pronájmům zde slouží kolem 4 tisíc bytů, což je asi pětina všech bytů na Praze 1. Soudí, že problém nejsou jen neodvedené daně a poplatky, ale dramatická proměna centra města. Praha není sama.
Městské zastupitelstvo v Berlíně zrušilo vyhlášku zavedenou v dubnu 2016, která bránila téměř všem majitelům nemovitostí pronajmout své byty krátkodobým návštěvníkům, a to pod pokutou až do 100 000 euro. Nedávno přijaté rozhodnutí ale přináší změnu. Od 1. května tohoto roku mohou majitelé obyvatelé za určitých podmínek znovu pronajmout svůj domov tak, jak chtějí, ale druhé byty mohou pronajmout maximálně 90 dní v roce. Pronájem je vázán na souhlas obce a pokuty za překročení pravidel jsou likvidační, půl milionu euro. Airbnb vede ke zvyšování nájmů a další gentrifikaci města, především center a lukrativních čtvrtí.
V New Yorku je situace podobná, rovněž v tomto městě vedou krátkodobé pronájmy ke zvýšení ceny dlouhodobých nájmů. Zatímco mnoho lidí stále používá platformu Airbnb původním způsobem, kdy pronajímají místnosti ve svých bytech, zveřejnit profesor urbanismu David Wachsmuth z McGill University studii v níž uvádí, že 12% hostitelů Airbnb v New Yorku, 6200 z celkového počtu 50 500 poskytovatelů v městě jsou komerční operátoři, to znamená, že pronajímají několik soukromých bytů, přičemž získali v New Yorku 28 % tržeb. V tomto městě je 4700 fiktivních hotelů (ghost hotels). Ani zde pronajímatelé většinou neplatí místní daně a poplatky jako komerční hotely.
Ostatně, to nemusíte jezdit až do New Yorku. Bydlím v centru Prahy, kde jsou každém domě průměrně dva takto provozované byty. Přímo v sousedství je dokonce celý takový dům.
Nedávno jsem rovněž nevěděl jak ospravedlnit či pochopit zákaz jízdních kol v centru Prahy. Kola jsou přece bezemisní, bezpečná, tichá, pohyb slouží zdraví, pakliže nebude vnímat zvýšenou respiraci zplodin aut. Když se vedle mě ale objevil elektrický skútr, s nímž jezdí turisté často po chodnících a v malých skupinách mnohdy blokují celou šíři, tak jsem pochopil. Podnikatelé, kterým bylo v centru Prahy zapovězeno provozovat Segway, přišli s pozoruhodnou inovací. Skútr se širokými pneumatikami a pohodlnou sedačkou, definovatelný jako kolo. Takže cyklisté si pravděpodobně budou muset nechat zajít chuť, protože v podnikatelském zájmu firmy je vydělávat na líných turistech, kteří nechtějí udělat krok pěšky. Vřelé díky této firmě, asi nezbude, než kola v centru zásadně omezit.
Zásadní otázkou rovněž je stoupající podíl bytů, které se prodávají jako investice. Jsou to byty jak v historickém centru, kde většinou nikdo nebydlí, ale jsou to také byty v lukrativních novostavbách. Mělo by město zdanit dlouhodobě prázdné byty, tak jak je tomu v některých západních metropolích?
A nebo necháme volnou ruku podnikatelům, kteří zastavějí jakýkoliv kus zelené plochy proto, aby si „potřební“ mohli lukrativním způsobem uložit své prostředky? Také proto se uvádí, že v Praze v současné chvíli chybí desítky tisíc bytů, tendence je rostoucí.
